Hodnocení účinnosti za použití modelu, který eliminuje vliv různých koncentrací pylů v různých sezonách.
Hodnocení alergenové imunoterapie je možné několika způsoby. Lze porovnávat skupinu pacientů léčených placebem s pacienty léčenými imunoterapií. V obou skupinách však vždy budou mezi závažností onemocnění určité rozdíly, a tak je srovnání nepřesné. Další možností je srovnávat tytéž pacienty před léčbou a po léčbě. Taková metoda ale naráží na problém rozdílnosti jednotlivých pylových sezon. Jednotlivá množství pylu v ovzduší se mezi sezonami mohou výrazně lišit.
Autoři popisované studie se rozhodli zhodnotit účinek imunoterapie s ohledem na variace pylové sezony. Celkem 52 pacientů s alergickou rýmou a zánětem spojivek a s prokázanou alergií na pyl břízy a trav bylo nejprve rok sledováno a léčeno medikamentózně. V dalším roce byli rozděleni do dvou skupin. U všech pacientů byla zahájena alergenová imunoterapie vakcínou obsahující v jedné skupině pyl břízy (Betula verrucosa) a ve druhé pyl trávy (Phleum pratense). Tato fáze studie byla dvojitě zaslepená. Po roce léčby byla u všech pacientů přidána na další rok i druhá vakcína, ta, kterou ještě nedostávali. Po všechny tři po sobě následující sezony pacienti zaznamenávali příznaky rýmy a alergického zánětu spojivek a také spotřebu antihistaminik, očních kapek a perorálního prednisolonu.
Studie potvrdila velkou variabilitu v trvání jednotlivých sezon a množství pylu v ovzduší. Pokud by nebyl brán na tyto skutečnosti ohled, byla by například v prvním roce, kdy byla velmi intenzivní sezona břízy, vakcína hodnocena jako neúčinná. Zhodnocení klinických obtíží a účinnosti léčby bylo ale provedeno matematickou metodou, která zohledňuje pylové koncentrace během jednotlivých sezon. Účinek imunoterapie na zmírnění příznaků a snížení spotřeby léků byl potom prokázán u obou vakcín – břízy i trávy.
Průměrné zmírnění příznaků a snížení spotřeby léků dosahovalo 24–95 % a záviselo na pylové koncentraci v dané sezoně. Účinnost vakcíny na trávu byla patrná až od koncentrace 20–30 pylových zrn/m3. Je možné, že to souvisí s charakterem sezony pro trávy, která je delší a koncentrace pylu v ovzduší je během ní méně proměnlivá. Sezona břízy má obvykle náhlý začátek, je kratší a má větší variabilitu koncentrace pylu.
Ve studii byl použit speciální matematický model, který při hodnocení účinnosti léčby bere v úvahu rozdílné množství pylu v ovzduší během po sobě jdoucích sezon. Pomocí něj byla jednoznačně prokázána účinnost vakcíny na břízu i trávu. Tato metoda je velkým přínosem pro další studie zabývající se hodnocením účinnosti alergenové imunoterapie.
(van)
Zdroj: L. Winter a spol. Allergy 2000;55.
