Alergenová vakcinace označovaná také jako alergenová imunoterapie nebo specifická imunoterapie (a ještě dříve nazývaná desenzibilizace) je jediný způsob léčby alergií, který jde k podstatě nemoci. Jejím výsledkem je změna imunitní reaktivity organismu.
Takto léčený organismus přestává reagovat přecitlivěle, alergicky, a reaguje jinak, bez poškození vlastního těla. Léčba spočívá v opakovaném podávání přesně definovaných upravených alergenů pacientům s prokázanou alergií.
Alergenová vakcinace včera a dnes
Průkopníkem metody byl Noon, který již v roce 1911 podával pylové extrakty pacientům s alergií a výsledkem bylo snížení jejich obtíží. Dnešní metody této léčby jsou již podstatně dokonalejší. Používají se alergeny co nejpřesněji definovaného složení, nejčastěji ve formě podkožních injekcí nebo kapek podávaných pod jazyk. Cílem je především snížit závažnost onemocnění, zlepšit kvalitu života nemocného a omezit nutnost podávání léků.
Tato léčba se však bohužel nehodí pro každého a její vedení rozhodně patří jen do rukou odborníka. Při nesprávném provádění totiž nemá očekávaný účinek, kvůli čemuž může být její význam v očích pacientů i lékařů zbytečně zpochybňován.
Výběr pacienta je důležitý
První příčinou selhání alergenové vakcinace je tedy její nesprávná indikace – zahájení u pacienta, pro kterého není vhodná.
Alergenová vakcinace se doporučuje u pacientů:
- s alergií na hmyzí jed,
- se sennou rýmou,
- s alergickým astmatem.
Léčba? Čím dříve, tím lépe
Nejvýhodnější je zahájit léčbu co nejdříve po prvních projevech alergie. Pokud alergie trvá desítky let, nelze velký úspěch očekávat. Účinnost také klesá s množstvím použitých alergenů. Optimální je počet přibližně tří použitých alergenů. Pokud jich je deset i více a nemají mezi sebou zkříženou reaktivitu, je účinek léčby malý.
U potravinové alergie nebyl účinek dostatečně prokázán. U pacientů s astmatem, kteří nemají toto onemocnění pod plnou kontrolou, může zahájení alergenové vakcinace jejich nemoc dokonce zhoršit.
Další příčinou selhání alergenové vakcinace je výběr nesprávného alergenu. Měl by se řídit jak laboratorními vyšetřeními – průkazem alergických protilátek, tak hlavně klinickými projevy – reakcemi pacienta na kontakt s alergenem.
Spolupráce pacienta
Pokud je alergen správně vybrán, může být problém v nízké dávce nebo v příliš dlouhých intervalech podání, případaně ve špatné technice podání (například pacient nepodrží kapkovou vakcínu pod jazykem, ale ihned po podání ji spolkne; vakcína je přitom určena ke vstřebávání sliznicí v dutině ústní, nikoliv žaludkem a střevem). Z dalších příčin je při domácím provádění léčby nesprávné poučení pacienta, jak a kdy má vakcínu užívat a jak ji skladovat. Velmi významnou příčinou selhání téměř každé léčby je samozřejmě i nespolupráce pacienta, pokud léky nebere vůbec nebo ne tak, jak má.K dobrému výsledku lze tedy dospět pouze správnou volbou léčby, jejím odborným vedením a spoluprací pacienta.
(van)
