Počty pacientů s alergickou rýmou v posledních desetiletích stále rostou a onemocnění stále více ovlivňuje kvalitu života, celkovou nemocnost a pracovní výkonnost pacientů. Je prokázáno, že alergický zánět postihuje celé dýchací cesty a příznaky se projevují více buď v horních, nebo v dolních dýchacích cestách nebo rovnoměrně v obou těchto částech dýchacích cest.
Vztah alergické rýmy a astmatu je jasně prokázán, méně je již známo o vztahu alergické rýmy k zánětu paranazálních dutin, k nosním polypům, opakovaným virovým infekcím horních cest dýchacích, ke zvětšení nosní mandle, k porušené funkci Eustachovy trubice a zánětům středouší a laryngitidám. Tato onemocnění přitom v ambulantní praxi patří k těm, pro která pacient vyhledává lékařskou pomoc úplně nejčastěji.
Zvětšená nosní mandle je u dětí předškolního věku jednou z nejčastějších příčin chronické rýmy a kašle. Je to vlastně lymfatická tkáň nosohltanu, která spolu s patrovými mandlemi a dalšími lymfatickými tkáněmi ve svém okolí tvoří takzvaný Waldeyerův prstenec. V něm dochází během časného dětství ke stimulaci imunitní odpovědi na vdechované mikroorganismy.
Do věku pěti šesti let tato tkáň roste, dále se potom postupně zmenšuje. Při prohlídce zdravých sedmiletých dětí byla nosní mandle zvětšená u třetiny z nich, z desetiletých to bylo u každého pátého a u čtrnáctiletých u každého desátého dítěte. Takové nadměrné zvětšení je nejčastěji způsobeno drážděním mikroby nebo dráždivými látkami, jako je tabákový kouř.
Příznaky zvětšené nosní mandle jsou ucpaný nos, chrápání, nosní hlas nebo dýchání otevřenými ústy. Dohromady se popisují jako „facies adenoidea“, což v překladu znamená vzhled obličeje při zvětšené nosní mandli. Alergická rýma může mít příznaky podobné, a často se tato dvě onemocnění vyskytují současně. Zatím se však ukazuje, že jejich příčiny jsou rozdílné.
Alergický zánět se sice v nosní mandli také projevuje, ale jeho intenzita příliš nesouvisí s velikostí tkáně. Vzhledem ke stejným klinickým projevům je nutné vždy vyšetřit obě možnosti současně, tedy provést i alergologické vyšetření. Prokáže-li se alergie, adekvátní léčba může příznaky zmírnit, a někdy pak není potřeba ani nosní mandli operačně odstraňovat.
Rozsáhlejší studie, které by prokázaly zmenšení nosní mandle alergiků po léčbě antihistaminiky (léky tlumící alergickou reakci), však zatím nebyly provedeny. Oproti tomu léčba místně, tedy na nosní sliznici podávanými kortikoidy (hormonální léky) byla v několika studiích účinná u alergiků i nealergických dětí.
Také celkově podávané kortikoidy vedou k zmenšení lymfatické tkáně v celém organismu, tedy i nosní mandle. Vzhledem k jejich závažným vedlejším účinkům není ale tento postup v praxi používán a zvetšená mandle je raději odstraněna operačně.
(van)
Hellings PV, a spol. Allergy 2006;61.
