V roce 1993 bylo ve Stockholmu zaznamenáno extrémní množství pylových zrn břízy v ovzduší (26 805/m3) oproti roku 1994, kdy množství nevybočovalo z průměru (435/m3).
Švédští lékaři zkoumali vliv takto intenzivní pylové sezony na rozvoj alergické senzibilizace a alergie u dětí, které se narodily po této sezoně. Cílem studie bylo zjistit, jaký vliv na budoucí alergii dětí má alergie u matky a jaký vliv má pouhá expozice matky vysokému množství pylu během těhotenství, aniž by matka byla alergická.
Celkem bylo vyšetřeno 387 dětí s rizikem alergie (alergie v rodině, u 70 % z nich byla alergičkou matka), které se narodily ve Stockholmu během let 1993 a 1994. Ve 4,5 až pěti letech byly dětem provedeny kožní testy se základními inhalačními a potravinovými alergeny a v krvi jim byly stanoveny hladiny alergických protilátek proti alergenu pylu břízy. Stejná vyšetření byla provedena i matkám.
Děti matek, které měly v těhotenství příznaky pylové alergie, měly ve 4,5 až pěti letech častěji sennou rýmou, nezávisle na tom, zda se narodily po mírné (roku 1994) či intenzivní pylové sezoně (roku 1993). Děti matek, které sice neměly v těhotenství příznaky alergie, ale v krvi jim byly prokázány alergické protilátky proti alergenu pylu břízy, měly ve 4,5 až pěti letech také častěji sennou rýmu v porovnání s dětmi matek bez prokázané senzibilizace, bez ohledu na pylovou sezonu v těhotenství.
Pylová alergie nebo senzibilizace u matky v těhotenství je tedy výraznějším rizikovým faktorem pro rozvoj senné rýmy u dítěte než intenzita pylové sezony během těhotenství. Na rozvoj astmatu u dětí ve 4,5 až pěti letech neměla vliv ani senzibilizace, ani projevy pylové alergie v těhotenství u matek.
(van)
Zdroj: Pediatric Allergy and Imunology 2004;15:497–505.
