Alergenicita pylů trav je vázána na omezený počet bílkovin, které se po zvlhnutí uvolňují z pylového zrna. V současné době je v databázi Allergome kompletně nebo částečně popsáno 157 pylových alergenů, které se vyskytují u 52 druhů trav ze čtrnácti rodů. Celkem 71 z těchto alergenů, pocházejících ze čtyřiceti druhů trav, je popsáno úplně.
Alergeny jednoho druhu jsou často podobné alergenům jiného druhu. Podle této podobnosti je možné je rozdělit do jedenácti skupin. Rozložení alergenů z jednotlivých skupin mezi jednotlivými trávami je různé. Některá skupina je společná pro celou rostlinnou říši, jiná pro všechny pyly, jak trav, tak stromů.
Alergeny skupiny 1 a 5 jsou nevýznamnějšími – hlavními – alergeny, na které je senzibilizováno 90 % a 65–85 % alergických pacientů. Dalším častým zdrojem alergenů jsou skupiny 2/3, 4, 6, 7, 10–13. Je na ně přecitlivělých cca 20 % pacientů s alergií na travní pyly. Jsou to tzv. vedlejší alergeny.
Pylové alergeny jsou většinou enzymy nebo bílkoviny, sloužící k navázání iontů. Jejich přirozenou úlohou známe jen u některých. Účastní se při udržování struktury buňky, při zvětšování buněčné stěny nebo například při vazbě vápníku.
Znalost jednotlivých alergenů je důležitá při tvorbě pylových vakcín. Účinná vakcína by měla obsahovat dostatek alergenů z 1. a 5. skupiny. Zároveň je ale nutné mít na zřeteli, že někteří pacienti mohou být senzibilizováni i na alergeny z jiných skupin. Ideální vakcína tedy obsahuje vyvážené množství hlavních a vedlejších alergenů.
Vakcína skládající se ze směsi pylových alergenů umožňuje desenzibilizaci širším spektrem alergenů. V porovnání s vakcínou složenou z jednotlivého alergenu tak dochází ke stimulaci širšího spektra imunitních buněk - T-lymfocytů a B-lymfocytů.
(van)
Zdroj: Clin Exp Allerg Rev 2008;8:7–11.
