Počasí významně ovlivňuje nástup jarní pylové sezony, a tudíž i příznaky alergiků. Lékaři proto doporučují sledovat předpovědi velmi bedlivě.
Jak konkrétně počasí ovlivňuje projevy alergie?
Dlouhodobá předpověď a nástup pylové sezony se řídí průběhem zimy. Podle toho můžeme odhadnout, kdy přijde jaro. Pokud je zima mírná, lze očekávat brzký nástup jara a s ním i pylové sezony stromů. Pozdní mrazíky naopak oddalují pylovou sezonu stromů. Pokud se vyskytnou, je po nich většinou sníženo množství pylů v ovzduší.
Poněkud podobnou situaci asi každý zná z pohledu pěstování ovoce – jarní mrazy výrazně snižují úrodu. Pokud je jaro mírné, teplé, zvyšuje se tvorba pylů. Větrné počasí roznáší pylová zrna do okolí. Sucho, teplo a vítr – to jsou situace, kdy jsou pyloví alergici ohroženi nejvíce. Rostliny tvoří mnoho pylu a ten je rychle a daleko roznášen větrem.
Déšť je přítelem alergiků, bouřky nikoli
Když prší, snižuje se množství pylových zrn ve vzduchu. Procházka po dešti je pro alergika vhodná. Pozor ale na bouřky, zejména ve velkých městech! V poslední době bylo totiž popsáno několik „epidemií“ zhoršení astmatu u pylových alergiků právě během bouřek. Vlivem ozonu a znečištění ovzduší dojde k narušení pylových zrn, a jejich malé částečky se potom snáze dostanou až přímo do průdušek. Dokonce byl pro tuto situaci vytvořen termín "bouřkové astma".
Hodně srážek během jara ale také způsobí bujnější růst a kvetení trav, tedy jejich silnější sezonu. Můžeme použít přirovnání k příznivým pranostikám "únor bílý pole sílí" a "studený máj – v stodole ráj", které zná každý hospodář. Pro pylové alergiky na trávy bohužel tyto pranostiky příznivé nejsou.
Deštivý podzim a hodně srážek v zimě také podpoří jarní kvetení stromů. Pro ovocnáře dobrá zpráva, pro alergiky bohužel ne.
Některé klimatické jevy jsou však nepříznivé jak pro alergiky, tak pro zemědělce. Ničivé větrné smrště, jako například El Nino v letech 1998/99, jsou zapříčiněny teplým a vlhkým počasím, které zvyšuje i tvorbu pylových zrn. Vítr je pak prudce rozmetává po krajině. Jsme-li pylovými alergiky, je tedy určitě prospěšné stát se i trochu zemědělci nebo botaniky, abychom lépe svému onemocnění porozuměli a mohli je lépe ovládat.
(van)
