Existence jednovaječných dvojčat, z nichž jedno trpí výraznou pylovou alergií, a druhé nikoli nebo jen v omezené míře, naznačuje, že musí existovat mechanismy vzniku tohoto onemocnění nezávislé na genetických predispozicích.
Rozdíly v genové expresi
Ve Švédsku nedávno vědci provedli studii u jedenácti párů jednovaječných dvojčat, z nichž vždy pouze jedno trpělo pylovou alergií. U všech zúčastněných dvojčat vědci odebrali bílé krvinky odpovědné za řízení alergické reakce (CD4+ T-lymfocyty) a zjišťovali, do jaké míry se liší druhy genů, které tyto krevní buňky aktivují u dvojčat s alergií a u dvojčat bez pylové alergie. Toto srovnání vědci provedli jak mimo pylovou sezónu po aplikaci umělého alergenu, tak uprostřed pylové sezóny, kdy se v prostředí nachází množství alergenů přirozených.
Odlišná aktivace u téměř stovky genů
Po senzibilizaci umělým alergenem došlo v bílých krvinkách pouze u alergických dvojčat k aktivaci genů, které kódují zánětlivé faktory (takzvané interleukiny 4, 5 a 13) a běžně dochází k jejich zvýšení v průběhu alergie. Kromě toho ale došlo k rozdílům v aktivaci ještě dalších více než devadesáti genů. Na druhou stranu podobné rozdíly vědci nepozorovali v průběhu pylové sezóny, v době, kdy mělo dojít k senzibilizaci buněk přirozenými alergeny. To lze například vysvětlit nízkou citlivostí použitých metod.
Alergie není dána pouze geneticky
Autoři výše uvedené studie zdůrazňují, že jednovaječná dvojčata jsou geneticky téměř identická, a proto pozorované rozdíly v aktivaci (expresi) genů spojených s pylovou alergií musí být způsobeny negenetickými faktory. Pokud by se tyto faktory podařilo určit (třeba právě díky studiím genové exprese u jednovaječných dvojčat), může to výrazně pomoci v léčbě a prevenci pylových alergií.
(vek)
Zdroj: Sjogren A. K. et al: Monozygotic twins discordant for intermittent allergic rhinitis differ in mRNA and protein levels. Allergy. 2012 Jun; 67 (6): 831–3; doi: 10.1111/j.1398-9995.2012.02828.x. Epub 2012 Apr 19.
