Celoroční sledování umožňuje pro danou lokalitu sestavit podrobný pylový kalendář.
Počasí ale přímo ovlivňuje a může pozměnit průběh pylové sezony. V našich podmínkách lze pylovou sezonu orientačně rozdělit na tři období:
- jarní, kdy převažují pyly dřevin,
- letní, kdy je dominantním pyl trav,
- podzimní, kdy jsou nejvýznamnější pyly vysokobylinných plevelů.
Pylová sezona u nás probíhá přibližně takto:
- únor–duben: dřeviny, z bylin podběl,
- květen–počátek června: nejprve dřeviny, postupně trávy,
- červen–počátek srpna: trávy, z dřevin bez a lípy, vzdušné plísně,
- srpen–září: plevele (pelyněk), ambrozie, kopřiva, jitrocel, plísně.
Pokud je ale počasí během sezony výrazně odlišné od normálu, může být pozměněna i celá pylová sezona. Mírná zima znamená brzký začátek jarní sezony a teplé jaro přispívá k vyšší tvorbě pylu, naopak pozdní mrazíky zpozdí pylovou sezonu a sníží počty pylových zrn v ovzduší. Vítr roznáší pyl na větší vzdálenosti, a tak se příznaky mohou objevit i u pacientů ze vzdálených míst, kde ještě dané druhy nekvetou. Déšť sice sníží aktuální počet pylových zrn ve vzduchu, pokud je ale deštivý podzim a zima bohatá na sněžení, stromy na jaře více kvetou, a tvoří tedy více pylu. Deštivé jaro podporuje růst trav, a tak i tvorbu pylu.
Předpovědi pylové situace se tedy řídí rozborem aktuální klimatické situace a počtu a dat mrazíků.
Avšak stejně tak jako přesná předpověď počasí je i předpověď pylové situace na delší dobu velmi obtížná. Musíme proto nejvíce spoléhat na údaje z minulých let a aktuální situaci předpovídat pouze s menším časovým předstihem, podle aktuální předpovědi počasí.
Množství pylu v ovzduší ovlivňuje i teplota půdy, počet teplých dní s teplotou nad 13 stupňů Celsia, vlhkost vzduchu a také celkový počet dní, kdy v zimě byla teplota pod nulou.
(van)
Zdroj: meteorologyclimatology.suite101.com
Obrázek: earthobservatory.nasa.gov
