Potrava, kterou přijímá těhotná žena a která přes placentu přechází do krve jejího dítěte, může po narození u tohoto dítěte ovlivnit vznik alergií. Stejně tak potrava, kterou přijímá kojenec v prvním roce života, má vliv na vznik alergických onemocnění, a pravděpodobně také astmatu.
Přikrmovat, nebo nepřikrmovat?
V současné době nemáme jednoznačné důkazy o tom, že by vyloučení jakýchkoli potravinových antigenů z matčiny stravy v době těhotenství mělo nějaký vliv na vznik alergií u dítěte. Názory na zavádění příkrmů u dětí a jejich vliv na alergii se velmi různí. Některé studie ukázaly, že zavedení více druhů nemléčných potravin před 4. až 6. měsícem života se spojuje s vyšším rizikem atopického ekzému. Podle dalších studií však naopak oddalování přikrmování zvyšuje riziko vzniku potravinových alergií a ekzému.
Příznivý vliv antioxidantů
Přestože ani v případě antioxidantů nejsou názory odborníků úplně jednotné, mnoho z nich má za to, že zvýšený příjem antioxidantů těhotnou ženou má příznivý vliv na vývoj jejího dítěte a může také snižovat riziko astmatu a alergických onemocnění. Mezi nejúčinnější antioxidanty patří vitaminy C, A a E. Vhodnější je tyto vitaminy v době těhotenství podávat ve formě čerstvého ovoce a zeleniny než ve formě potravinových doplňků. Příznivý vliv na snižování rizika astmatu a alergií má podle všeho také takzvaná „středomořská strava“, která se vyznačuje vysokým podílem nenasycených tuků v jídle, častou konzumací ryb, ovoce a zeleniny.
Látky podporující vznik alergií
Poměrně nedávno se objevilo podezření, že kyselina listová a její deriváty (souhrnně označované jako foláty) zvyšují riziko alergií a astmatu u dětí. Na druhou stranu o kyselině listové je známo, že účinně snižuje pravděpodobnost vzniku některých vrozených vývojových vad, proto se její zvýšená konzumace v těhotenství spíše doporučuje.
(vek)
Zdroj: Robison R, Kumar R. The effect of prenatal and postnatal dietary exposures on childhood development of atopic disease. Curr Opin Allergy Clin Immunol 2010(Apr);10(2):139-144.
