Vyhýbání se kontaktu alergeny je doporučováno jako první opatření při alergii. Vyhnout se pylům nebo sporám plísní je však téměř nemožné, protože jsou všudypřítomné. Ochranu ovšem mohou poskytnout obličejové masky.
Ty však používá pouze 1 % pacientů. Ale proč? Přitom hlavní léčba alergické rýmy spočívající v užívání léků nepřináší až 74 % pacientů dostatečnou úlevu a 65 % pacientů léky odmítá pro jejich vedlejší účinky.
Filtr uvolní nos
Australští lékaři proto vyvinuli nosní filtry, které jsou vkládány do nosních dírek. Zachycují jemné částečky včetně pylů a fungují na principu srážení. Dýchání přes ně je volné a jejich kapacita k zachycení cizorodých částic nad 8 um v průměru (tj. všechny pyly) je veliká.
Lékaři zkoumali účinech těchto filtrů u pacientů s alergií na ambrózii a dva druhy trav. Pacienti s alergií na dané pyly, která se u nich projevovala alergickou rýmou, byli rozděleni do dvou skupin. Polovina z nich dostala funkční filtry, polovina nefunkční, přes které se ale dýchalo stejně jako přes funkční. Pacienti se vydali do parku, kde dané druhy rostlin kvetly, a zaznamenávali své příznaky v čase 0, 30, 30, 60, 90 a 120 minut.
Ukázalo se, že nosní filtry významně snížily sedm ze čtrnácti sledovaných příznaků (počet kýchnutí, rýma, svědění nosu, popotahování, svědění hrdla, svědění očí a slzení) a další tři příznaky byly sníženy méně výrazně. Nosní filtry také odstranily příznaky vniklé již před jejich nasazením.
Za alergii v očích může i nos
Největší rozdíl v účinnosti mezi aktivními a nefunkčními filtry byl pozorován za 20 minut po pobytu v parku. Zajímavé je i ovlivnění očních příznaků po použití těchto filtrů. Potvrzuje totiž, že mohou být vyvolávány i samotnou alergickou reakcí nosní sliznice.
Nosní filtry se tak v budoucnu mohou stát vítanou léčebnou pomůckou pro alergiky trpící sennou rýmou. Účinnost a bezpečnost jejich dlouhodobého používání však ještě musí být prokázána dalšími studiemi.
(van)
Zdroj: O´Meara TJ, a spol. Allergy 2005;60:529–532.
