Trávy jsou rostliny bez nápadných květů, kterými by lákaly hmyz. Proto musí spoléhat na vítr. Ten jediný je může opylovat. Produkují tedy velké množství pylu, který je větrem roznášen po okolí a způsobuje nejčastější typ pylové alergie. Až 90 % alergiků je citlivých právě na travní pyly.
Čeleď rostlin označovaných jako trávy zahrnuje více než 400 rodů a téměř 10 000 druhů. Trávy jsou rozšířeny skoro po celém světě a mají obrovský význam pro člověka jako základ pěstování obilovin. Tvoří téměř čtvrtinu zemské vegetace. Jsou to jednoleté až vytrvalé rostliny s válcovitými stonky (stébly), které jsou článkované, duté, s dlouhými úzkými listy. Nevýrazné květy jsou uspořádány v klasech nebo latách, mají jeden pestík a tři tyčinky. Právě z těchto tyčinek se pyl uvolňuje.
Travní pylová zrna jsou vejcovitého tvaru, asi jednu desetinu milimetru velká, s jediným malým otvorem. K největšímu uvolňování pylu dochází na přelomu jara a léta. Množství travního pylu ve vzduchu je samozřejmě ovlivňováno teplotou, denní dobou a deštěm.
Je velmi obtížné se pylu trav zcela vyhnout. Trávy totiž rostou nejenom ve volné přírodě, ale hojně i v městských aglomeracích. Způsobů, jak minimalizovat kontakt s nimi, je však celá řada. V době sezónního vrcholu se doporučuje odjet na dovolenou například do horských nebo přímořských oblastí, kde jsou koncentrace pylu minimální. Postižený by měl dodržovat obecná režimová opatření při pylové alergii.
Ač to zní paradoxně, dobrým nástrojem redukce množství volného pylu v okolí vašeho domova může být travní plocha. Pravidelně sekaný a udržovaný trávník nikdy nekvete, a neuvolňuje tedy žádný pyl. Naopak je výborným lapačem pylu. Na rozdíl od betonových nebo asfaltových povrchů totiž absorbuje velké množství pylu, které je po prvním dešti nenávratně zatlačeno do půdy a vyvázáno tak ze vzdušného oběhu.
Samozřejmě ani udržovaný trávník by alergik neměl sekat sám. Ideální je také vybrat si do trávníku druhy trav, které neprodukují mnoho pylu.
(hop)
