Pylová rýma patří mezi nejčastější alergická onemocnění u nás. Příčinou jsou pyly rostlin. Pylová alergická rýma se projevuje svěděním v nose, narůstající nosní obstrukcí, vodnatou sekrecí z nosu, salvami kýchání a často i poruchou čichu. K těmto příznakům se mohou přidat i projevy na očních spojivkách, na sliznici, v nosohltanu a v průduškách s následkem dráždivého kašle až počínajících astmatických projevů.
Pro pylovou alergickou rýmu je charakteristický její výskyt při slunečném, suchém a větrném počasí v období největší koncentrace pylů ve vzduchu. Začátek pylové sezony jednotlivých rostlin je závislý na konkrétních klimatických podmínkách. V našich podmínkách se nejdříve uplatňují pyly dřevin, nejvýznamnějšími alergeny jsou však pyly travin a obilovin.
První diagnózu pylové alergie provádí obvykle praktický lékař na základě anamnézy, fyzikálního a laboratorního vyšetření. Období obtíží je dobré porovnat s informacemi místní Pylové informační služby o koncentraci pylů v ovzduší. U praktického lékaře je možné ihned zahájit úlevovou protialergickou léčbu. Vyšetření alergologem je potřebné při neustupujících obtížích a při podezření na počínající astma. U pylové alergické rýmy se v léčbě uplatňují principy preventivní a terapeutické. První jsou zaměřeny na snížení koncentrace alergenů v blízkosti alergika, jejich součástí může být i pasivní ochrana sliznic pomocí speciálních protipylových filtrů. Při léčebném ovlivnění alergického zánětu rozlišujeme léčbu úlevovou, protizánětlivou a specifickou alergenovou imunoterapii. Mezi úlevové léky patří zejména dekongestiva a antihistaminika (zde je významná i jejich složka protizánětlivá), nejvýznamnější protizánětlivé léky jsou kortikosteroidy, mezi preventivní léky patří kromony. Kauzální léčbou zůstává specifická alergenová imunoterapie.
(van)
Interní Med. 2006; 4: 167–171
