Rýma je jednou z nejčastějších chronických nemocí, se kterou pacient přichází k praktickému lékaři. Alergická rýma postihuje 10–30 % dospělých a až 40 % dětí. Nemoc je někdy zlehčována, protože neohrožuje život. Přitom ale výrazně zhoršuje kvalitu života pacienta a jeho pracovní nebo studijní výkony. Navíc také velmi významně zvyšuje náklady na zdravotní péči.
Rýma není vždy jen onemocnění zánětlivé. Může být vyvolána i reflexně a také strukturálními odchylkami ve stavbě nosu a nosních dutin. Další používané dělení rýmy je na alergickou, nealergickou a smíšenou. Příznaky všech tří se částečně překrývají.
Imunologickou podstatou alergické rýmy je zvýšená tvorba alergických IgE protilátek. Pokud se setkají s alergenem, je spuštěna alergická reakce, která vede k zánětu sliznice, otoku a tvorbě hlenu. Většinou přitom bývají postiženy i oční spojivky. Současně může mít pacient i astma. Pacient s alergickou rýmou kýchá, má vodnatou rýmu, někdy ekzém. Většinou nemá teplotu.
Pacient se sennou rýmou má typický vzhled – kruhy pod očima způsobené zvýšeným prokrvením nosních dutin při rýmě, příčnou vrásku pod nosem a na kořeni nosu. Nevědomky opakovaně provádí tzv. alergický pozdrav, při němž si dlaní otírá nos směrem nahoru, protože jej neustále svědí. Příznaky mohou být pouze přechodné, většinou v pylové sezóně, nebo přetrvávající během celého roku.
Přechodnou rýmu vyvolávají nejčastěji venkovní alergeny – pyly stromů, trav, plevelů, spory plísní. Trvalou rýmu vyvolávají většinou alergeny domácího prostředí, jako jsou roztoči nebo zvířecí alergeny.
Infekční rýma je také zánětlivé onemocnění nosní sliznice, které je nejčastěji virového původu. Je provázeno teplotou či někdy škrábáním v krku a je nakažlivé. Sekrece je nejprve vodnatá, ale později může být žlutozelená. Známky alergie nejsou většinou patrné. Pokud nedojde ke komplikacím, odezní infekční rýma samovolně během jednoho týdne. Komplikovat se může zánětem nosních dutin, zánětem středouší, dráždivým kašlem i zánětem průdušek.
Při diagnóze alergické rýmy musíme vždy myslet na možnost současného výskytu astmatu. Alergická rýma se léčí celkově podávanými antihistaminiky (léky tlumící alergii) a současně místně na nosní sliznici podávanými antihistaminiky, kortikoidy (hormonální léky) nebo kromony (protialergické léky s odlišným mechanismem působení než antihistaminika). Kromě léku je samozřejmě nutné vyhýbat se alergenům, pokud to jde. Dále je vhodné vyhýbat se také obecně dráždivým látkám, jako je prach a silné vůně.
Infekční rýma se většinou neléčí, do sedmi dnů přejde sama. Při ucpaném nose lze krátkodobě podat nosní kapky na snížení prokrvení nosní sliznice. Antibiotika podáváme jen při bakteriálních komplikacích. U obou typů rýmy pomáhají opakované oplachy nosní sliznice fyziologickým roztokem.
(van)
Nassef M. Current medical research and opinipon 2006;22.
