Asi většina lidí bude souhlasit s názorem, že plíseň a vlhkost v bytě není pěkná ani zdravá. Ale jaký konkrétní negativní vliv může mít plíseň na lidské zdraví? Vědci zjistili, že výrazně vlhké a plísní zasažené byty jsou častěji spojené s výskytem alergií a také dýchacích obtíží.
Astmatikům vstup zakázán
Výsledky americké studie potvrdily skutečnost, kterou by intuitivně odhalila i většina laiků: že totiž vlhké a plesnivé byty jsou vysoce nevhodné pro astmatiky, kterým může pobyt v takovém prostředí zhoršovat příznaky jejich onemocnění. Vlhkost a plíseň v domácnosti jsou spojeny nejen s častějším výskytem astmatu a jeho zhoršováním, ale i u jinak zdravých lidí mohou způsobovat dýchací problémy: kašel, dušnost, časté infekce dýchacích cest, záněty průdušek nebo alergickou rýmu. Tyto potíže se často objevují u alergických jedinců, ale i u těch, kteří nikdy žádnou alergií netrpěli.
Lidské smysly mohou být přesnější než laboratoř
Způsob, jakým plísně, milující vlhkost, poškozují zdraví člověka, není zatím přesně znám. Někteří odborníci se domnívají, že za negativní dopady na zdraví jsou odpovědné především některé vybrané druhy plísní, avšak zatím se nepodařilo prokázat, které plísně nejvíce škodí. Vědci se také domnívají, že člověk je v plesnivých prostorech nejvíce ohrožován sporami plísní, které poletují ve vzduchu. Proto by se zdálo logické, že čím více spor dokáží vědci ve vzduchu naměřit, tím horší budou dopady na lidské zdraví. Tak tomu ale kupodivu není.
Zatím se nepodařilo prokázat jasnou souvislost mezi počtem spor ve vzduchu a tíží zdravotního poškození. Na druhou stranu výsledky několika studií ukazují, že dopady vlhkého prostředí na lidské zdraví jsou tím horší, čím větší jsou v bytě viditelné známky vlhkosti, plísně a také zápach plesniviny. Proto se zdá, že alespoň prozatím je při koupi bytu rozumné spoléhat se na vlastní smysly, které ani sofistikované měření plísňových spor hned tak nepřekoná.
(vek)
Zdroj: Mendell M. J.: Respiratory and allergic health effects of dampness, mold, and dampness-related agents: a review of the epidemiologic evidence. Environ Health Perspect. 2011 Jun; 119 (6): 748–56.
