Aeroalergeny, jakými jsou například pyly a prach, mohou spouštět astmatické obtíže s alergickým podkladem. Tato skutečnost byla již opakovaně prokázána v řadě odborných studií. Výskyt alergenů je proměnlivý v závislosti na ročním období a geografické poloze. Také extrémní výkyvy teploty a vlhkosti okolního prostředí se nemalou měrou podílejí na rozvoji astmatických obtíží, zejména pak při zvýšené fyzické i psychické zátěži.
Babin s týmem spolupracovníků monitoroval na odděleních dětské pohotovostní služby ve Washingtonu vzájemnou korelaci mezi akutní exacerbací astmatu a stavem ovzduší, včetně pylové situace. Tým vědců zohledňoval u dětských pacientů i socioekonomickou úroveň a věkovou kategorii nemocných.
V období 2001 až 2004 byl monitorován počet dětí s astmatickými obtížemi (493), které vyhledaly odbornou lékařskou pomoc na oddělení dětské pohotovostní služby. Paralelně se sběrem těchto dat byla prováděna analýza ovzduší (zahrnující i aktuální pylovou situaci), měřena maximální denní teplota či prašnost půdy. Zaznamenané údaje byly zpracovány ve vztahu k věkovým skupinám (1–4 roky, dále 5–12, 13–17, a souhrnně 1–17).
Statisticky nejvýznamněji byla prokázána závislost mezi stavem zevního prostředí a exacerbací astmatických obtíží u dětí zařazených do věkové skupiny 5–12 let. Zvýšení koncentrace prašných částic v ovzduší o 0,01 ppm (parts per milion) vedlo k více než osmiprocentnímu (8,3 %) vzrůstu denních příjmů. Výrazně však stoupl zejména počet astmatických obtíží a příjmů u dětí (1–17 let) žijících v podmínkách s nízkou socioekonomickou úrovní. Relativní počet v tomto případě překonal hranici 30 %. Podle autorů se prokázal zvýšený vliv pylových alergenů trav (v porovnání s pylovými alergeny stromů) na rozvoj astmatických obtíží.
Uvedená studie dospěla k jednoznačnému závěru, že ve věkové kategorii dětí od pěti do dvanácti let se na vzniku a rozvoji astmatických obtíží nejvíce projevuje zhoršená kvalita ovzduší.
(peta)
Zdroj: Babin SM, a spol. Environmental Health 2007;6:9
