Studie u albánských přistěhovalců v severní Itálii prokázala vliv v minulosti prodělané infekce i životního stylu na rozvoj alergie a astmatu.
Sledování zdravotního stavu přistěhovalců je užitečné pro posouzení vlivu prostředí a genetických faktorů u řady chorob. Počet alergických onemocnění trvale celosvětově narůstá. Tento nárůst je patrný zejména v posledních desetiletích, tedy během poměrně krátké doby. To podporuje spíše hypotézy o vlivu prostředí.
Genetické změny během tak krátkého časového úseku nejsou pravděpodobné. Výskyt alergií je vyšší v západních zemích ve srovnání s rozvojovými, v bývalých zemích západního Německa ve srovnání s východním, u městského obyvatelstva ve srovnání s venkovským. Je tedy zřejmé, že životní styl může výrazně ovlivnit rozvoj alergie a astmatu.
Podle hygienické hypotézy může prodělání některých infekcí pacienta ochránit před rozvojem alergie. V Evropě i ve Spojených státech bylo prokázáno, že pacienti po prodělané žloutence typu A a infekci parazitem Toxoplasma gondii mají nižší výskyt alergií v porovnání s těmi, kteří tyto infekce neprodělali. Prodělání určitých infekcí během prvních let života ochraňuje před pozdějšími alergiemi.
Ukázalo se ale, že to neplatí bezvýhradně. Je totiž patrně nutný celoživotní opakovaný kontakt s určitými mikroby. Pokud je tento vliv během dospělosti odstraněn, může dojít i u dospělého geneticky vnímavého jedince k alergické senzibilizaci (vzniku přecitlivělosti na určitou látku, dochází k ní při opakovaném vystavení této látce) a rozvoji alergie.
Přistěhovalci z rozvojových zemí do zemí s vyspělou civilizací jsou příkladem změn životního stylu a jejich vyšetření a sledování přispívá k objasnění vlivu prostředí na rozvoj alergie. Albánie je jednou ze zemí s nejnižším výskytem alergií, v jižní Itálii jsou podobné klimatické podmínky, životní styl je však odlišný.
Autoři z univerzity v Bari vyšetřili 152 přistěhovalců z Albánie do Apulie v jižní Itálii. U 139 účastníků studie provedli kožní alergologické testy a u 61 lidí stanovili laboratorně celkové protilátky (typu IgE a IgG) proti parazitu Toxoplasma gondii, viru žloutenky typu A a dalším infekcím.
Výskyt astmatu byl u přistěhovalců velmi nízký, touto nepříjemnou chorobou jich trpělo jen 1,3 %. Senná rýma byla prokázána u 15 % účastníků studie. Senzibilizace k běžným alergenům byla prokázána u 19 %. Výskyt senné rýmy a alergická senzibilizace narůstaly úměrně s dobou pobytu v Itálii.
Autoři v této studii prokázali, že i přes nízký výskyt alergií ve své původní domovině dochází po přestěhování do Itálie k vyšší alergické senzibilizaci. Přírodní podmínky jsou zde srovnatelné, změní se ale životní styl. Tato studie potvrzuje vliv životního stylu na rozvoj alergií.
(van)
