S příchodem léta a koupáním ve volné přírodě se stává aktuálním nebezpečí toxických sinic, někdy podle jejich převážně šedozelené barvy nazývaných také cyanobakterie. Sinice jsou jedním z nejstarších organismů na naší planetě, vznikly hned po prvních bakteriích. Není to tedy žádný nový fenomén. Je ale pravda, že dříve se o jejich nebezpečí tolik nepsalo.
Sinice
Sinice jsou známy již z biblického podání a například Rudé moře má svůj název odvozen právě od sinic a řas s rudým pigmentem. Sinice totiž nemají v buňkách ještě vyvinutý chlorofyl, ale jiná barviva a jiné zásobní látky. Některé planktonní sinice mají schopnost tvořit ve svých buňkách bublinky plynu, vystoupat s jejich pomocí k hladině a hromadit se zde v podobě zelené kaše nebo drobných, až několik milimetrů velkých částeček. Někdy se podobají drobnému jehličí, jindy připomínají zelenou krupici. Takovému nahromadění sinic u hladiny se říká vodní květ. Nejčastěji se vyskytuje koncem léta, tj. v srpnu nebo v první polovině září. Na některých lokalitách dochází k masovému rozvoji cyanobakterií již v průběhu června.Sinice produkují jedy (toxiny), které jsou výrazně jedovatější než jed kobry. Naštěstí je ho ve vodě obvykle mnohem méně, než je pro naši otravu zapotřebí. Podle toho, kolik a jakých toxinů se do těla dostane, se liší i projevy. Spektrum obtíží sahá od lehké otravy, projevující se střevními a žaludečními potížemi, přes bolesti hlavy až po vážnější jaterní problémy. Ale vyskytly se také případy úhynu zvířat, která pila vodu obsahující sinice. Známy jsou dokonce i případy úmrtí lidí.
Lidé při koupání často nechtěně vypijí trochu vody (až 1–2 dl) a s ní i přítomné sinice a také toxiny, které jsou v nich obsaženy. Riziko se zvyšuje u dětí, které vody vypijí zpravidla více; jejich tělesná hmotnost je přitom menší.
Sinice obsahují také látky, které způsobují alergie. U koupajícího se člověka se podle toho, jak je citlivý a jak dlouho ve vodě pobývá, mohou objevit vyrážky, zarudlé oči, rýma, ekzém. Alergické reakce mohou ale vyvolat i některé řasy. Obtíže jsou často ještě zhoršovány osluněním.
Jak poznáte, jestli voda, ve které se chcete vykoupat, obsahuje sinice nebo řasy?
Přítomnost sinic nebo řas ve vodě lze rozeznat následujícím hrubým testem. Láhev se zúženým hrdlem (lze použít třeba průhledné PET lahve od balených vod) naplníme po hrdlo testovanou vodou a necháme alespoň 20 minut stát v klidu na slunci. V případě, že se u hladiny vytvoří zelený kroužek tvořený zelenými organismy ve tvaru „sekaného jehličí nebo zelené krupice“ (a voda přitom zůstane čirá), jedná se s největší pravděpodobností o sinice. Jestliže zůstane voda zakalena rovnoměrně nebo se začne tvořit větší zákal u dna, půjde pravděpodobně o řasy.Ještě jednodušším testem je vstupovat do vody opatrně, aby se nezvířily usazeniny ze dna. Přitom je nutné pozorovat, zda se okolo kolen ve vodě nevznášejí drobné zelené částečky. Když ano, jedná se pravděpodobně o sinice.
Několik rad
- Největší nahromadění sinic (i toxinů) vzniká právě při vodním květu. Koupání ve vodě obsahující vodní květ rozhodně nelze doporučit. Voda je v době maximálního výskytu a odumírání sinic cítit "po rybách" nebo "po plísni".
- Pokud vás bude zajímat, zda se ve vaší rekreační nádrži sleduje kvalita vody, obraťte se na příslušnou hygienickou stanici. O zvýšeném výskytu sinic na řízených koupalištích ve volné přírodě by veřejnost měla být informována provozovatelem (např. výstražnými tabulemi).
- Pokud se chcete koupat ve volné přírodě kdekoliv mimo oficiální koupaliště, zkuste před vstupem do vody některou z výše popsaných orientačních metod na rozlišení řas a sinic.
- Když už se rozhodnete pro koupání ve vodě obsahující sinice, nebo dokonce vodní květ, doporučujeme (je-li to možné) po vykoupání nezůstávat v plavkách. Osprchujte se čistou vodou a odstraňte tak z pokožky řasy a sinice, které na ní zejména pod plavkami po pobytu ve vodě ulpěly. V tomto případě by kontakt těla s vodou při plavání neměl být delší než cca 10 minut.
- Vodní květ se po hladině nádrže pohybuje podle toho, jak zrovna vane vítr. Často tak tvoří u břehu vysokou vrstvu, se kterou mohou do styku přijít hrající si děti. Proto je dobré před tímto rizikem děti varovat a hlídat, jak vypadá břeh nádrže, na kterém si právě hrají.
- V případě, že je již někdo postižen alergickou nebo toxickou reakcí, je dobré navštívit lékaře a popsat, o co se jedná. Léčba otravy se řídí příznaky, speciální opatření neexistují. Při alergické reakci se podávají celkově antihistaminika, místně na kůži krémy s kortikoidy. Zasažené oči je nutné vypláchnout co nejdříve čistou vodou a případně se poradit s očním lékařem.
(van)
Zdroj: Stewart, I. A spol. Environmental Health, 5, 2006.
