Čím vyspělejší stát, tím vyšší počet alergiků. Tento trend nyní pozorujeme v dříve rozvojových státech, kde se výrazně zvyšuje životní standard. V západních zemích se procento alergiků v populaci pravděpodobně již ustálilo. Vznik přecitlivělostí však stále představuje puzzle, z něhož nám ještě mnoho dílků chybí. Tyto „kousky“, které do skládačky sice pravděpodobně patří, ale ještě stále přesně nevíme kam, jsou:
- stravování,
- úroveň hygieny,
- vystavení infekcím,
- znečištění ovzduší,
- genetické vlohy.
Kdo je na tom hůř?
Rozdíly ve výskytu alergiků ve městech a mimo ně pozorují vědci na mnoha místech světa – zdaleka se nejedná jen o vyspělé západní státy. Jako o ochranných faktorech venkova se uvažuje o méně hygienickém stylu života, o pití nepasterizovaného mléka a častějším vystavování se infekcím a parazitům. „Městský efekt“ naopak může spočívat ve větším znečištění vzduchu a s tím souvisejícími změnami dráždivosti pylových zrn. Pyl z těchto rizikových oblastí skutečně vypadá jinak i pod mikroskopem. Rozdíl mezi aglomeracemi a venkovem ale nespočívá vždy v počtu alergiků. Ze studie provedené v Mongolsku vyplývá, že počet městských astmatiků se neliší od těch venkovských. Ti prvně jmenovaní ale trpěli závažnějšími astmatickými stavy.
Blahobyt a znuděná imunita
Studie z JAR, Ghany a Zimbabwe zase prokázaly, že děti z bohatších městských rodin řeší alergické obtíže častěji než ty z chudších poměrů. Tyto poznatky tedy ukazují spíše na úroveň „blahobytu“ a celkový životní styl než na působení konkrétního místa. S tím souvisí i tzv. hygienická hypotéza. Ta říká, že se zvyšující se životní úrovní jsme z našich domovů odstranili většinu dříve běžných infekčních hrozeb. Obranyschopnost malých dětí tak není vystavena přiměřené zátěži a hledá náhradního nepřítele. V důsledku toho pak vznikají alergie a autoimunitní nemoci.
Bílá místa zůstávají
Úroveň hygieny ale pravděpodobně není jediným faktorem, který hraje roli. Dokazuje to jiná jihoafrická studie, která zjistila výrazný nárůst atopie (náchylnosti ke vzniku alergie) a astmatu i u dětí, které přehnané hygieně vystavené nebyly. Opět se tedy ukazuje, že přecitlivělost je velmi komplexní záležitost, u které nelze určit zásadní a jednoznačnou příčinu. Jedná se spíše o projev celkové změny životního stylu. Nicméně úplné objasnění alergické epidemie na lékaře stále ještě čeká.
(marz)
