Alergici a klimatizace: přátelé, nebo nepřátelé?

Alergikům vadí kdeco: prach, zvířecí srst, pyly rostlin nebo třeba peří. Ale co klimatizace? Můžeme na ni vůbec být "alergičtí"?

Látky znečišťující vnitřní prostředí ovlivňují lidské zdraví několika úrovních:

1. Přehnaně aktivují imunitní systém k nežádoucím reakcím proti neškodným okolním látkám, tedy alergizují.
2. U alergiků spouštějí příznaky.
3. Udržují chronický zánět na sliznicích jejich neustálým drážděním.

Ke škodlivinám vnitřního prostředí jsou nejvíce vnímaví alergici, astmatici, lidé s chronickým onemocněním dýchacích cest, se sníženou obranyschopností, a také například lidé nosící kontaktní čočky.

Zlepšit vnitřní prostředí budov je možné mnoha způsoby:

• správným větráním a topením,
• kontrolou vlhkosti,
• dokonalým úklidem,
• odstraněním koberců "ode zdi ke zdi",
• omezením vnitřních zdrojů znečištění, tj. tabákového kouře a emisí vznikajících při topení nebo vaření.

A klimatizace?

V naší zemi zatím není klimatizace v domácnostech častá, protože výrazně horkých dnů nebývalo v létě mnoho. V hotelech a veřejných budovách je ale klimatizace běžná i u nás. V zemích s teplým podnebím je pak klimatizace téměř ve všech budovách. Pokud je správně používána a správně ošetřována, znamená pro alergika přínos, a to i tehdy, když na ni není z domova zvyklý a setká se ní pouze při pobytu v hotelu v cizině.

Chladí i čistí

Klimatizace totiž funguje i jako vzduchový filtr, který čistí vstupující venkovní vzduch od alergenů. Při jejím používání jsou zavřená okna, a venkovní alergeny se tak do místnosti nedostanou. Příznivě také působí proti roztočům a plísním, protože reguluje vnitřní vzdušnou vlhkost. Vzduch v místnosti by však neměl být chladnější o více než 6–10° C než venku, což se často nedodržuje. Větší teplotní rozdíly způsobují organismu časté teplotní šoky, a to vede k větší náchylnosti k infekcím dýchacích cest.

Pomáhá, ale...

Při nesprávné péči o čistotu celého systému může ale dojít k mikrobiální kontaminaci vzduchu z klimatizace. V minulosti proběhly rozsáhlé epidemie respiračních onemocnění přenesených tímto způsobem. Nejznámější z nich byla epidemie zápalu plic ve Filadelfii v roce 1976, způsobená tehdy neznámým mikroorganismem, který byl později pojmenován podle této události – Legionella pneumophilla. K epidemii totiž došlo na sjezdu členů Americké legie. Za dva dny po zahájení sjezdu onemocnělo postupně 221 účastníků a 34 z nich zemřelo.

Zdrojem infekce byla chladicí věž hotelové klimatizace. Od té doby byla pro klimatizační zařízení zavedena přísná hygienická pravidla. Přesto však i v dnešní době čas od času dochází k menším epidemiím.

Kontrola je nutná

Všechna klimatizační zařízení by tedy měla být pod stálou kontrolou, aby se místo prospěšných pomocníků nestávala nebezpečnými šiřiteli infekcí a alergenů.

(van)