Čerstvě byla publikována poměrně velká a dlouhodobá srovnávací studie, která porovnává alergie u dětí podle mnoha různých hledisek. <p>Interpretovat výsledky studií do klinické praxe je vždy výzva. Takovou výzvou byl i cíl zpracovat, kolik dětí je citlivých na jeden nebo více potravinových či vzdušných alergenů a jaké alergeny to nejčastěji jsou. Studie pracovala s docela velkým vzorkem, přesněji bylo vyšetřeno a porovnáváno přes 9 000 dětí ve věku 0 až 18 let, a to v průběhu let 1990 až 2003. </p> <p>Vyšetřením pomocí specifických IgE bylo určeno, kolik dětí je vůbec alergických, a pokud ano, tak zda jsou děti takto citlivé (senzitivní) pouze na jeden alergen, nebo na více.</p>
Čerstvě byla publikována poměrně velká a dlouhodobá srovnávací studie, která porovnává alergie u dětí podle mnoha různých hledisek.
Na co tedy mají děti alergii nejvíce?
Interpretovat výsledky studií do klinické praxe je vždy výzva. Takovou výzvou byl i cíl zpracovat, kolik dětí je citlivých na jeden nebo více potravinových či vzdušných alergenů a jaké alergeny to nejčastěji jsou. Studie pracovala s docela velkým vzorkem, přesněji bylo vyšetřeno a porovnáváno přes 9 000 dětí ve věku 0 až 18 let, a to v průběhu let 1990 až 2003.
Vyšetřením pomocí specifických IgE bylo určeno, kolik dětí je vůbec alergických, a pokud ano, tak zda jsou děti takto citlivé (senzitivní) pouze na jeden alergen, nebo na více:
- 60 % dětí citlivých nebylo, ani na potravinové ani na vzdušné alergeny (například pyl),
- 40 % dětí citlivých na alergeny bylo, měly alespoň jeden specifický IgE test pozitivní.
Z těchto 40 % alergických dětí, tzn. z 3 600 dětí, bylo:
- 30 % citlivých pouze na jeden alergen (monosenzitivních),
- 50 %, tzn. celá polovina z alergických dětí, bylo citlivých na dva až čtyři alergeny,
- 20 % bylo citlivých na pět a více alergenů (polysenzitivních).
Nejtěžší případy polysenzitivních dětí, u kterých se tedy vyskytly alergie na mnoho nejrůznějších alergenů, se objevily ve skupině čtyř- až jedenáctiletých dětí čili u dětí v předškolním a mladším školním věku a o něco málo častěji u chlapců než u dívek.
Alergeny přenášené vzduchem a následně vdechované byly nejčastěji zastoupené a tvořily tři čtvrtiny všech zjištěných alergenů.
Konkrétně se z nich u dětí nejvíce vyskytovaly alergie v tomto pořadí:
- na prach,
- na pyl,
- na trávy,
- na kočičí nebo psí srst.
Čtvrtinu pak tvořily alergie potravinové a z nich nejvíce alergie:
- na bílkovinu kravského mléka,
- na vejce,
- na ořechy.
K jedné alergii u dítěte může časem přibýt další
Výskyt alergie na nějakou potravinu byl často doprovázen i alergií na prach, pyl nebo trávy. Stejně tak naopak. Pokud se u dítěte vyskytne jeden druh alergie, je bohužel takové dítě náchylné k tomu, že se u něj objeví i alergie další. S největší pravděpodobností ve formě senné rýmy. Jedna alergie ale nevede ke vzniku jiné. Mnohem důležitější roli zde totiž hraje tzv. atopie čili vrozená náchylnost k alergiím obecně. Takže výskyt více alergií najednou je zkrátka dítěti daný.
(ercp)
Zdroj: Pediatr Allergy Immunol. Publikováno online 13. července 2010