<p>Alergičtí pacienti mají častější a déletrvající infekce dýchacích cest v porovnání s nealergiky. Celosvětově, ale zejména v průmyslově vyspělých zemích, je pozorován trvalý nárůst alergických onemocnění.
Alergičtí pacienti mají častější a déle trvající infekce dýchacích cest v porovnání s nealergiky. Celosvětově, ale zejména v průmyslově vyspělých zemích, je pozorován trvalý nárůst alergických onemocnění. Alergici mají odlišnou imunitu v tom smyslu, že přehnaně reagují určitým „alergickým“ typem imunitní odpovědi, a naopak jim chybí a je slabší „protiinfekční“ typ reakce.
Je proto celkem logické, že vzhledem k této nevyvážené imunitě jsou alergici náchylnější k infekcím. U dětí to již bylo mnohokrát prokázáno. Italští lékaři se zvýšenou náchylnost k infekcím pokusili prokázat i u dospělých alergiků. Studie se zúčastnilo 624 mladých námořníků, z nichž 202 mělo lékařsky prokázanou alergii – sennou rýmu. Všichni účastníci byli sledováni po dobu dvou let.
Alergici nebrali žádné léky trvale, přechodně brali jen v době obtíží antihistaminika (léky potlačující alergické projevy). U všech byl zaznamenáván počet a délka trvání infekcí dýchacích cest. U alergiků byl počet respiračních infektů statisticky významně vyšší v porovnání s nealergiky, a zejména se to týkalo těžších onemocnění. Za sledované období onemocněli alergici v průměru 3,5krát, nealergici jen 1,6krát.
Také délka trvání nemoci byla u alergiků výrazně vyšší. Jejich choroby trvaly průměrně 23 dní oproti 7 dnům u nealergiků. Studie tak potvrdila očekávaný výsledek – alergici mají vyšší nemocnost i v dospělém věku. Jaké je vysvětlení? Jedním faktorem je nastavení imunity směrem k alergii, a tím pádem oslabená protiinfekční obrana. Dalším důležitým momentem je také to, že trvale probíhající alergický zánět sliznic oslabuje i jejich neimunologickou obranu, a připravuje tak cestu pro snazší proniknutí bakterií a virů.
Alergický zánět nosní sliznice dokonce přímo v buňkách zvyšuje množství receptorů pro viry. Ty se poté sn adněji přichytí na sliznici a mohou se pohodlně množit a pronikat dále. Zmíněná studie se také jako první zabývala pacienty s alergickou rýmou. Doposud byla většinou porovnávána nemocnost pouze u astmatiků, kde byla rovněž prokázána vyšší náchylnost k infekcím dýchacího ústrojí.
Při úspěšné léčbě alergie se nemocnost opět navrátí k běžnému průměru, což zatím bylo jasně prokázáno u dětí s alergií na roztoče. U dospělých taková studie teprve musí být provedena, ale podle výsledků u dětí a i podle praktických klinických zkušeností lze očekávat, že dopadne stejně. Takové zjištění bude jistě dalším pádným důkazem pro včasnou a důslednou léčbu všech alergických projevů, zprvu i zdánlivě nezávažných.
(van)
Zdroj: Cirillo I, a spol. Allergy 2007;10.