30. 6. 2008
Vybrat rostlinu, která je nebezpečná pro všechny alergiky, je obtížné. V různých klimatických oblastech totiž rostou různé rostliny. Jejich pyly sice mohou překračovat hranice státu nebo se dostávat i na tisíce kilometrů daleko, nicméně každá oblast má své typické nejvýznamnější alergeny a ty, které se tam téměř nevyskytují. <br>
Vybrat rostlinu, která je nebezpečná pro všechny alergiky, je obtížné. V různých klimatických oblastech totiž rostou různé rostliny. Jejich pyly sice mohou překračovat hranice státu nebo se dostávat i na tisíce kilometrů daleko, nicméně každá oblast má své typické nejvýznamnější alergeny a ty, které se tam téměř nevyskytují.
V Evropě je například na severu nejvýznamnějším alergenem pyl břízy, který ale může být z Polska a Německa zanášen až do Dánska v době, kdy tam ještě bříza nekvete.
Ve středomoří patří zase k nejvýznamnějším alergenům pyl olivovníku, trav a také cypřiše.
Ve východní Evropě jsou to trávy, starček a ambrózie. Pyl ambrózie patří k nejvýznamnějším alergenům také v Severní Americe. Je tam hlavním pylovým alergenem pozdního léta a podzimu.
Ambrózie je jednoletá bylina. Patří do velké čeledi hvězdnicovitých stejně jako pelyněk a ve stejném období také kvete. V našich podmínkách to je od července do počátku října. Jedna rostlina vyprodukuje až bilion pylových zrn za sezonu. Ta jsou velmi malá (22 μm), a tak jsou snadno unášena větrem na větší vzdálenosti, aby opylovala další rostliny.
Nejvyšší tvorba pylu nastává při dostatečné závlaze. Pokud ale vlhkost vzduchu přestoupí 70 %, má pyl tendenci se shlukovat, a není tedy tolik pohyblivý. Stále větší množství pylu je produkováno následkem globálního oteplování a vyšší koncentrace oxidů uhlíku v ovzduší. Pyl ambrózie patří k nejvíce alergizujícím pylům vůbec. V USA je na ambrózii alergických 36 milionů lidí, v naší republice je na tuto rostlinu senzibilizováno 20 % alergiků.
V České republice rostou dva druhy: ambrózie peřenolistá a ambrózie trojhranná. Najdeme je hlavně v okolí cest, na skládkách, na okraji polí a na neupravovaných plochách, nejvíce v teplejších oblastech Polabí a jižní Moravy.
Do Evropy byla rostlina patrně zavlečena z Ameriky během první světové války. Nyní je nejvíce zamořenou evropskou zemí Maďarsko. Odtud se tento plevel poměrně rychle šíří do okolních zemí i do naší republiky. Očekává se proto nárůst výskytu alergických reakcí na její pyl, včetně astmatu.
(van)
