22. 7. 2007
<p>Akutní bakteriální zánět nosních dutin je jednou z deseti nejčastějších diagnóz v ambulantní praxi a je pátou nejčastější diagnózou, pro kterou jsou předepisována antibiotika.
Podávání desloratadinu brzdí rozvoj uměle navozené infekce nosních dutin u myší trpících alergií
Akutní bakteriální zánět nosních dutin je jednou z deseti nejčastějších diagnóz v ambulantní praxi a je pátou nejčastější diagnózou, pro kterou jsou předepisována antibiotika. Alergickou rýmou trpí 10-30 % dospělých a až 40 % dětí a je často považována za hlavní příčinu rozvoje akutního bakteriálního zánětu nosních dutin.
Některé epidemiologické studie prokázaly souvislost mezi alergickou rýmou a zánětem dutin. Savolainen zjistil, že 25 % pacientů s akutním zánětem dutin trpělo alergií ve srovnání se 16 % v kontrolní skupině. Chen a spolupracovníci prokázali, že výskyt zánětu dutin je vyšší u dětí trpících alergickou rýmou než u nealergiků. Přesné vysvětlení těchto skutečností však dosud nebylo podáno.
Ve snaze o objasnění skrytých mechanismů byl autory této studie vyvinut myší model alergie a současné infekce nosních dutin. V předběžných studiích se ukázalo, že alergické myši mají horší průběh navozené infekce nosních dutin. Cílem studie bylo dokázat, že léčba alergického zánětu nosu a nosních dutin zmírní průběh a sníží riziko zánětu infekčního.
K léčbě alergií jsou nejčastěji používány léky blokující účinek histaminu – antihistaminika (histamin je hlavní působek alergické reakce). Mnohokrát byl zkoumán jejich účinek na kýchání, svědění a ucpání nosu. Nikdo se však dosud nezabýval jejich vlivem na výskyt infekcí nosních dutin.
Desloratadin je nové antihistaminikum, které je vysoce účinné při léčbě alergické rýmy a kopřivky a zároveň nemá téměř žádné nežádoucí celkové účinky. Autoři studie se zabývali jeho účinkem na probíhající bakteriální infekci nosních dutin u alergických myší. Porovnávali tři skupiny alergických myší a jednu nealergickou.
Všechny tři skupiny alergických myší byly uměle infikovány bakteriemi a jedna skupina byla léčena desloratadinem, jedna lékem neobsahujícím účinné léčivo (placebem) a jedna nedostávala žádný lék. Výsledky byly porovnávány se skupinou nealergickou a neléčenou nijak, ale rovněž bakteriálně infikovanou.
Zjistilo se, že nejvíce infekčních komplikací měly alergické myši léčené placebem. Nejlépe na tom byly alergické myši léčené desloratadinem. Autoři vysvětlují tento účinek látky několika způsoby. Blokáda H1 receptorů pro histamin blokuje jeho účinky. Další ovlivnění je podle nich způsobeno možným přímým antiinfekčním působením desloratadinu. Autoři se také domnívají, že by desloratadin mohl snižovat tvorbu prozánětlivých působků.
(van)
Zdroj: Kirtsreesakul V, a spol. Clin Exp. Allergy 2004;34
