#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#
Jak pomoci malému dítěti s alergií na bodnutí hmyzem

Jak pomoci malému dítěti s alergií na bodnutí hmyzem

10. 7. 2007

Malé dítě s alergií na bodnutí včelou či vosou je při každém pobytu v přírodě vystaveno riziku takového setkání s hmyzem, které jej může ohrozit na životě.

Malé dítě s alergií na bodnutí včelou či vosou je při každém pobytu v přírodě vystaveno riziku takového setkání s hmyzem, které jej může ohrozit na životě. Rodiče dítěte by si toto riziko měli uvědomit a připravit se na něj dodržováním určitých opatření.

Alergická reakce na bodnutí je dvojího typu. Tělo může reagovat jen omezeně a na místě poranění se vytvoří místní reakce, která může vypadat jako otok se zarudnutím, pupenec či puchýř. Při opakovaném či mnohočetném bodnutí může nastat celková reakce organismu zvaná anafylaxe. Tato reakce nikdy nenastává při prvním bodnutí, většímu riziku jsou vystaveny děti včelařů. Anafylaxe může být doprovázena postupně kožními příznaky, zrychleným tepem, poklesem tlaku, nevolností a dušností. Při nejhorším průběhu se stav může zhoršovat a přejít až v anafylaktický šok, který je bez léčení životu nebezpečný.

Každý rodič malého dítěte s alergií na bodnutí včelou, vosou nebo sršněm by měl své dítě vybavit na procházky či tábory pohotovostním balíčkem a informovat o alergii potomka případný dozor. Souprava první pomoci by měla vždy obsahovat antihistaminikum v tabletách, místně účinné antihistaminikum, injekční antihistaminikum se stříkačkou a jehlou na jedno použití a konečně injekční adrenalin na jedno použití nejlépe v automatickém dávkovači. Je bezpodmínečně nutné pravidelně kontrolovat, zda je v soupravě stále dost léků a zda nejsou prošlé.

V případě mírné místní reakce na bodnutí postačí pouze prohlédnutí místa vpichu, odstranění žihadla, místní léčba s očištěním a podání odpovídající dávky antihistaminika v tabletách. Dítě ve věku 1–6 let by mělo obvykle dostat 1 tabletu, přitom do tří let nejlépe rozdrcenou a na lžičce s tekutinou. Staršímu dítěti je lépe podat 2 tablety. Pokud se stav zhoršuje a dítě začíná mít příznaky anafylaxe, je na místě podat adrenalin autoinjektorem a dále aplikovat antihistaminikum v injekci. Pokud se u dítěte už někdy po bodnutí anafylaxe vyskytla, je záhodno i u malé místní reakce přistoupit preventivně rovnou k podání injekcí.

Je potřeba mít na paměti, že se anafylaktická reakce rozvíjí ve dvou fázích – časné a pozdní. Časná fáze nastupuje do 30 minut po bodnutí. Fáze pozdní se projevuje teprve po třech až dvanácti hodinách. Každé dítě s rizikem anafylaktické reakce by tedy mělo být i po podání adrenalinu a antihistaminika prohlédnuto lékařem, který zváží, zda je nutné další sledování.

(jin)