14. 5. 2010
Léčba alergie bývá během na dlouhou trať. Ale vyplatí se. <p> Samotná léčba vždy začíná režimovými opatřeními. Pacient by měl dodržovat obecně zdravou životosprávu a pokud možno co nejvíce omezit stres. Navíc by se měl vyhýbat alergenům, které jeho potíže vyvolávají, a také dalším nespecificky dráždivým látkám, jako jsou silné vůně, prach, kouř, znečištění ovzduší, chemikálie a dráždivé látky na kůži, přesolená a příliš kořeněná jídla.</p>
Léčba alergie bývá během na dlouhou trať. Ale vyplatí se.
Samotná léčba vždy začíná režimovými opatřeními. Pacient by měl dodržovat obecně zdravou životosprávu a pokud možno co nejvíce omezit stres. Navíc by se měl vyhýbat alergenům, které jeho potíže vyvolávají, a také dalším nespecificky dráždivým látkám, jako jsou silné vůně, prach, kouř, znečištění ovzduší, chemikálie a dráždivé látky na kůži, přesolená a příliš kořeněná jídla.
Ulevte si
Již při pouhém splnění těchto podmínek se mnoha pacientům uleví. Další úlevu potom přináší léčba medikamenty. Ve snaze co nejméně zatěžovat organizmus je řada léků podávána místně přímo na sliznici nosu či průdušek nebo na oční spojivku, a tak ušetří dávky léků podávaných celkově.
K nejčastěji celkově podávaným lékům patří tzv. antihistaminika, tj. léky, které brzdí alergickou reakci celkově. Zmírňují jak kožní (ekzém), tak i slizniční (rýma, zánět spojivek) projevy alergie.
Cesta ke kořenům
Jedinou léčbou, která zasahuje do pravé podstaty alergických reakcí, je ale alergenová desenzibilizace. Postupným podáváním stále se zvyšujících dávek upraveného alergenu až do určité výše je imunitní systém alergika přinucen reagovat jinak, tlumit alergickou reakci. Po dosažení určité udržovací dávky léčba pokračuje opakovaným podáváním této dávky v intervalech cca 1 měsíc, pokud je léčba injekční, při léčbě kapkovou vakcínou jsou kapky podávány pod jazyk 3× týdně. Trvání celé léčby je 3–5 let, teprve po takové době je dosaženo trvalejšího výsledku.
Hodnocení úspěchu léčby je jednak podle pocitů pacienta, tedy subjektivní, jednak podle objektivně měřitelných parametrů, jako je například spotřeba úlevových léků, počet vzplanutí astmatu, počet dní bez příznaků, skóre kožních příznaků, jako je zarudnutí, svědění, velikost postižené plochy nebo výsledky funkčního vyšetření plic, případně na základě zátěžových, provokačních testů.
Problémy (nejen) v sezoně
Při hodnocení úspěšnosti léčby je ale také potřeba brát v úvahu zevní faktory, hlavně kvalitu pylové sezony. Jsou sezony mírné, kdy se řada pacientů cítí lépe ne díky úspěchu léčby, ale díky menším koncentracím pylu v ovzduší. Naopak v silné sezoně mají problémy i ti, kteří je běžně ani neregistrují. Na to je nutné brát zřetel při hodnocení úspěchu nebo neúspěchu nasazené léčby, aby nedošlo ke zbytečnému odsouzení nasazených léků jako neúčinných.
(van)
