12. 8. 2012
O tom, jak vzniká alergie a jak probíhá celá řada alergických procesů, je toho zatím známo relativně málo. Na druhou stranu už dlouho se ví, že příznaky alergie, jako je svědění, pálení nebo kopřivka, jsou bezprostředně způsobeny žírnými buňkami a především látkami, které tyto buňky uvolňují do svého okolí
Jak vzniká svědění?
Každý alergik ví, co následuje, když se kůže nebo sliznice citlivého organismu setká se svým alergenem. Postižené místo začne svědit, zčervená, může se objevit zvýšená sekrece tekutiny nebo vyrážka. Jak k tomu dochází? Po vstupu do organismu se na alergen navážou příslušné IgE protilátky, které jsou zároveň vázány na povrchu žírných buněk. Tímto procesem se žírné buňky takzvaně aktivují a vypustí do svého okolí obsah drobných zrníček (granul), které až do té doby skladovaly pro pozdější použití uvnitř sebe. Tato zrníčka žírných buněk jsou plná látek, kterým se obecně říká zánětlivé mediátory, a právě účinkem těchto látek vznikají notoricky známé příznaky, jako je svědění, kýchání nebo vyrážka.
Budoucí léky na alergii mohou mířit proti žírným buňkám
Co je na celém výše popsaném procesu nezvyklé, je fakt, že žírné buňky se uvolněním svých granul většinou nijak nevyčerpají a po krátké době jsou schopné zahájit celý proces znovu: vytvoření nových granul se zánětlivými látkami, aktivace a jejich uvolnění do svého okolí, což dále posílí nepříjemnou alergickou reakci. Vědci se zvláště zajímají o to, jaké molekuly umožňují žírným buňkám tuto „neunavitelnost“ a opětovnou aktivaci.
V poslední době se objevily důkazy o tom, že jednou z důležitých molekul potřebných pro dlouhodobé přežívání žírných buněk a jejich funkci je molekula označovaná Bfl-1. Pokud by se podařilo vyvinout léky, které by funkci této molekuly oslabovaly, bylo by možné zamezit stále nové aktivaci žírných buněk a tím i snížit závažnost alergické reakce.
(vek)
Zdroj: Ekoff M. et al.: Anti-apoptotic bfl-1 is the major effector in activation-induced human mast cell survival. PLoS One. 2012; 7 (6): e39117.
