#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#
Může si za pylovou alergii člověk sám?

Může si za pylovou alergii člověk sám?

29. 5. 2007

Alergická onemocnění jsou celosvětově na vzestupu, zejména v průmyslově vyspělých zemích. V Japonsku byla před druhou světovou válkou senná rýma vzácností.

Alergická onemocnění jsou celosvětově na vzestupu, zejména v průmyslově vyspělých zemích. V Japonsku byla před druhou světovou válkou senná rýma vzácností. Dnes je zcela běžná a postihuje nejvíce obyvatele měst a okolí dálnic. V rozvojových zemích je alergie méně častá. To napovídá, že se moderní způsob života na rozvoji alergie určitě podílí.

Nevýznamnějším znečišťovatelem domácího prostředí je bezpochyby tabákový kouř. Jeho vliv na rozvoj alergie a astmatu je dnes již jasně prokázaný. Inhalace kouře způsobuje zvýšení tvorby alergických protilátek – IgE. Ty jsou motorem alergických reakcí. Kouření rodičů zvyšuje riziko rozvoje astmatu, zánětu průdušek či vleklého kašle u jejich dětí. Kouření v těhotenství a během kojení zvyšuje riziko atopického ekzému u dítěte. Výskyt astmatu u dětí matek-kuřaček je dvojnásobný proti nekuřačkám.

Také zvýšený výskyt alergie u městské populace a v okolí dálnic upozorňuje na negativní vliv znečištěného ovzduší. Běžné zplodiny průmyslu a automobilové dopravy – ozon a oxidy síry a dusíku – dráždí dýchací cesty a jsou nebezpečné pro astmatiky. Nejvíce k nim jsou vnímavé předčasně narozené děti. Zplodiny dieselových motorů dokonce zvyšují tvorbu IgE, stejně tak jako kouření. Zplodiny také narušují pylová zrna, která potom tvoří látky vyvolávající u lidí zánětlivé reakce.

Další podporu alergii poskytla změna životního stylu a změna jídelníčku. Imunitní systém dětí již není vystaven tolika infekcím. Střevo uměle živených dětí není osídleno přirozenými bakteriemi. Děti také již nepřicházejí tak často do styku se zemědělskými zvířaty. Tyto změny patrně nasměrují imunitní systém v dětství špatnou cestou, která vede k přehnané reakci na neškodné látky, alergii.

Alergické protilátky IgE sloužily původně lidské imunitní obraně proti parazitům. Nenaleznou-li však svého parazita, vrhají se na neškodné alergeny. Jak je tomu ale doopravdy a co všechno ještě hraje roli, musí vědci teprve podrobně zkoumat. Rozhodně to neznamená, že by se děti neměly očkovat a že by měly žít ve špíně.

Z uvedených důkazů je jasné, že za vzestup alergických onemocnění si může člověk sám. Kdyby nekouřil, neznečišťoval prostředí a žil vyváženým životem a rozumně se stravoval, jistě by tolik alergií nebylo. V lidské povaze je ale bohužel zakořeněn stálý hon za úspěchem a mocí, bez ohledu na zdraví své i svého okolí. Boj za zdravý životní styl a zdravé životní prostředí se tak stává stále obtížnějším.

(van)