Nejvýznamnějšími českými alergeny jsou bříza a líska

Alergologicky významné rostliny vyskytující se v Evropě je možné rozdělit do šesti skupin:

1. bříza a jí příbuzné druhy čeledi břízovité, lískovité a bukovité,
2. trávy včetně obilí, čeleď lipnicovité,
3. pelyněk a ambrozie, čeleď hvězdnicovité,
4. olivovník a jasan, čeleď olivovité,
5. drnavec a kopřiva, čeleď kopřivovité,
6. cypřiš a příbuzné druhy, čeleď cypřišovité.

Pyly v ČR

V naší republice jsou nejvýznamnějšími alergeny pyly prvních tří skupin rostlin. Období, ve kterém kvetou a produkují pyl, dělíme na jarní, kdy je dominantní pyl stromů břízovitých a lískovitých, letní, kdy je dominantní pyl trav, a podzimní, kdy převažuje pyl vysokobylinných plevelů, zejména pelyňku, ale i ambrózie.

Začátek pylové sezony je u nás většinou během února, není ale výjimkou ani polovina ledna, kdy při oteplení mohou rozkvést lísky a olše. Od března začíná kvést topol a v dubnu jasan, jalovec, cypřiš, bez, v květnu lípa, platan a jednou za 5 až 8 let jehličnany.

Dávejte si pozor hlavně na břízu a lísku

K alergologicky nejvýznamnějším patří břízovité a lískovité. Bříza je u nás nejvýznamnějším jarním pylovým alergenem. Jeden strom je schopen vytvořit obrovské množství pylu, který stoupá vzhůru a je uchvácen vzdušnými proudy a unášen na velké vzdálenosti.

Pylový mrak na fotce

Nedávno meteorologická družice EUMETSAT poprvé vyfotografovala takovýto pylový mrak plující ze Skandinávie nad oceán. Hlavním alergenem břízy je Bet v1, který je velmi podobný alergenům olše, lísky, habru, buku a dubu. Pacienti alergičtí na břízu proto reagují i na uvedené stromy. Pokud má pacient alergii na alergeny vedlejší, reaguje potom také na alergeny bezu, lípy, vrby, topolu, jilmu, jasanu, javoru, platanu a na další, a kromě pylu také na ovoce, ořechy a zeleninu. Reakce na potraviny bývají silnější v pylové sezoně, po jejím odeznění jsou mírnější.

Pacienti by se proto v sezoně měli vyhýbat potenciálně zkříženě reagujícím potravinám.

(van)