19. 7. 2008
Alergických onemocnění v posledních desetiletích v rozvinutých zemích přibývá.<br><br> Příčiny nejsou zatím úplně objasněny. Je pravděpodobné, že velkou roli hraje okolní životní prostředí. Strachnan jako první poukázal na vyšší výskyt alergií u dětí z dobře situovaných rodin, které mají málo sourozenců a v útlém dětství prodělávají málo infekcí horních cest dýchacích. Formuloval hypotézu o ochranném vlivu časně prodělaných respiračních infekcí proti alergii.<br><br>Některé studie prokazují ochranu před astmatem, jiné naopak vyšší výskyt astmatu u dětí trpících v útlém věku opakovanými respiračními infekcemi.
Alergických onemocnění v posledních desetiletích v rozvinutých zemích přibývá. Příčiny nejsou zatím úplně objasněny. Je pravděpodobné, že velkou roli hraje okolní životní prostředí. Strachnan jako první poukázal na vyšší výskyt alergií u dětí z dobře situovaných rodin, které mají málo sourozenců a v útlém dětství prodělávají málo infekcí horních cest dýchacích. Formuloval hypotézu o ochranném vlivu časně prodělaných respiračních infekcí proti alergii.
V současnosti se názory na tuto otázku liší. Některé studie prokazují ochranu před astmatem, jiné naopak vyšší výskyt astmatu u dětí trpících v útlém věku opakovanými respiračními infekcemi horních cest dýchacích. Cílem autorů uvedené studie bylo prozkoumat vliv častých respiračních infekcí horních cest dýchacích v dětství na pozdější výskyt alergických onemocnění v dospělosti.
Autoři prospektivně sledovali skupinu 1055 dětí od narození do 21 let věku. Zaznamenávali počty infekcí ve věku do 2 let, mezi 2. a 4. rokem a dále mezi 4. a 8. rokem a ve 21 letech. Studii dokončilo celkem 693 dětí. Děti, které měly opakované respirační infekce horních cest dýchacích ve věku do dvou let, mezi dvěma a čtyřmi roky a od čtyř do osmi let, pak neměly ve 21 letech snížené riziko astmatu, ekzému a alergické rýmy.
Statistickými metodami byl přitom vyloučen vliv dalších faktorů, jako je kouření rodičů, alergie u rodičů, vzdělání rodičů, porodní váha a gestační věk a kojení. Tento výsledek je v rozporu se Strachnanovou hypotézou. V diskusi autoři uvádějí možná vysvětlení rozporných výsledků. Jsou to například rozdíly v definici časných opakovaných respiračních infekcí horních cest dýchacích, rozdíly v délce sledování pacientů a rozdíly v definici astmatu.
Závěrem studie je tedy konstatování, že opakované infekce horních cest dýchacích nechrání před alergickými onemocněními. Naopak byl pozorován (ovšem statisticky nevýznamný) trend zvýšení výskytu astmatu u těchto dětí. Autoři to považují za projev větší náchylnosti k infekcím u pacientů s genetickou predispozicí k astmatu.
(van)
Zdroj: Clin Exp Allergy 2006;36:198–203.
