29. 5. 2008
Atopický ekzém je jedním z nejčastějších kožních onemocnění dětí i dospělých. K rozvoji onemocnění dochází u geneticky predisponovaných jedinců po kontaktu s alergeny. <p>Významnou roli v patogenezi onemocnění hrají také další faktory, jako je mikrobiální kolonizace kůže. </p> <p>Nejčastěji nacházenými mikroby na kůži pacientů jsou <i>Staphylococcus aureus</i>, <i>Candida albicans</i> a <i>Pityrosporum ovale</i>. Jejich přítomnost zhoršuje projevy ekzému.<br></p>
Atopický ekzém je jedním z nejčastějších kožních onemocnění dětí i dospělých. K rozvoji onemocnění dochází u geneticky predisponovaných jedinců po kontaktu s alergeny. Významnou roli v patogenezi onemocnění hrají také další faktory, jako je mikrobiální kolonizace kůže.
Nejčastěji nacházenými mikroby na kůži pacientů jsou Staphylococcus aureus, Candida albicans a Pityrosporum ovale. Jejich přítomnost zhoršuje projevy ekzému, po jejich odstranění dochází naopak ke zlepšení. Vysvětlení pro toto negativní působení není jednoznačné, uvažuje se o alergii na samotné mikroby nebo na jejich toxiny a také o stimulaci superantigeny.
Cílem studie švédského autora bylo prokázat účinnost mastného krému, který obsahuje kromě mometazonfuroátu také hexylenglykol, na uvedené mikroorganizmy a také zjistit vliv takové léčby na klinické parametry, délku remise a mikrobiální kolonizaci pacientů s atopickým ekzémem.
Studie se zúčastnilo 20 pacientů průměrného věku 30 let se středně těžkým až těžkým atopickým ekzémem. Pacienti po dobu 3 týdnů používali jednou denně mastný krém s obsahem 0,1 % mometazonfuroátu. Poté krém aplikovali intermitentně nejprve každý druhý den po dobu sedmi dnů a dále dva týdny ob dva dny. Při kontrole za 3 týdny bylo bez projevů ekzému 13 pacientů z 18 (dva se ke kontrole nedostavili), při kontrole za 6 týdnů bylo bez projevů ekzému 15 pacientů. Za další 4 týdny zůstali bez projevů ekzému pouze 4 pacienti, ale 11 ze 14, kteří se k této kontrole dostavili, stále pozorovalo výrazné zlepšení oproti stavu před zahájením léčby.
Ve stěru z kůže byl S. aureus před léčbou zjištěn u šestnácti pacientů, po šesti týdnech byl obdobný výsledek zachycen pouze u sedmi pacientů. Množství kolonizujících mikrobů kmenů S. aureus a P. ovale výrazně pokleslo za 6 týdnů léčby u všech pacientů.
V pokusech in vitro byla u mastného krému s mometazonfuroátem a také u samotného hexylenglykolu prokázána baktericidní účinnost na S. aureus, S. epidermidis, C. albicans a P. ovale. Popisovaná studie při léčbě atopického ekzému jasně prokázala příznivý efekt mastného krému, který obsahuje 0,1 % mometazonfuorátu a 12 % hexylenglykolu. Příznivý účinek je provázen i výrazným snížením počtu kolonizujících bakterií kmenů S. aureus a P. ovale.
(van)
Zdroj: J. Faergemann, J Europ Acad, Dermatos and Venerol, 8, 1997, 217–221.
