25. 9. 2007
<p>Jaro je pro mnoho alergiků začátkem pylové sezony, která pokračuje a ještě se zhoršuje během léta. <p>Na podzim se většina z nich těší na úlevu a přes zimu na svou alergii i zapomenou, protože je nic netrápí. Jsou ale i takoví nešťastníci, kteří mají problémy i na podzim a během zimy. </p> <p>Až do konce října kvetou některé plevely, jako například ambrózie či pelyněk. Jedna rostlina ambrózie dokáže vyprodukovat až 1 bilion pylových zrn, která jsou velmi lehká, a proto je vzduch unáší i do stokilometrových vzdáleností.
Jaro je pro mnoho alergiků začátkem pylové sezony, která pokračuje a ještě se zhoršuje během léta. Na podzim se většina z nich těší na úlevu a přes zimu na svou alergii i zapomenou, protože je nic netrápí. Jsou ale i takoví nešťastníci, kteří mají problémy i na podzim a během zimy.
Až do konce října kvetou některé plevely, jako například ambrózie či pelyněk. Jedna rostlina ambrózie dokáže vyprodukovat až 1 bilion pylových zrn, která jsou velmi lehká, a proto je vzduch unáší i do stokilometrových vzdáleností. V posledních letech dokonce kvůli globálnímu oteplování tvorba pylu ještě vzrůstá, a prodlužuje se také doba kvetení.
V podzimním vlhku se výborně daří venkovním plísním. Nejvýhodnější podmínky pro jejich růst panují v tlejícím listí, v půdě a v trouchnivém dřevě. Jejich spory jsou dalším významným podzimním alergenem. Během chladných dnů se také více zdržujeme doma a méně větráme, začíná i topná sezona. Teplo a vlhko milují roztoči a v dobře utěsněných bytech bývá často tak vlhko, že na oknech a někdy i na zdech rostou domovní plísně. Nejvíce jich je na okenních rámech, ve sklepeních, v koupelnách a prádelnách.
Projevy alergie na všechny tyto „podzimní“ alergeny se nijak neliší od těch letních. Nejčastěji je to senná rýma či astma. Na podzim se ale může zhoršovat také ekzém, a to zejména kvůli mechanickým vlivům. Pacienti musí nosit teplé oděvy, které kůži často dráždí. Pod oděvem se člověk také více potí.
Na svou alergii by ale neměli zapomínat ani ti, kteří jsou na podzim a v zimě bez problémů. Podzim je totiž nejvhodnější doba k provedení kožních testů a k zahájení alergenové vakcinace (dříve desenzibilizace). Onemocnění je v klidovém stadiu a riziko nežádoucích reakcí při testech a při zahajování vakcinace je nejmenší.
Vakcína je podávána nejčastěji podkožními injekcemi v postupně se zvyšujících dávkách. Většinou se nejprve podává jedna dávka každý týden a po 2–3 měsících se dosáhne dávky udržovací, která se potom podává každých 4–8 týdnů. Existují i zrychlené způsoby podávání, kdy se podává třeba i několik dávek během jednoho dne a během týdne je dosaženo dávky udržovací.
Další možností, pro pacienta asi nejpohodlnější, je vakcína kapková, která je podávána pod jazyk. Pacient si ji bere sám doma. V zimě – nejčastěji v lednu – je zahajována také krátkodobá předsezonní alergenová vakcinace. Je to obvykle 3–6 injekcí v odstupu čtrnácti dní. Její účinek je sice menší než u té dlouhodobé (podávané 3–5let), ale pro pacienta je zase časově méně náročná.
Jak je vidět, ani podzim a zima nejsou v alergologických ambulancích obdobím klidu.
(van)
