Přestože se alergie na některé potraviny typicky objevuje již u dětí, existují lidé, kteří první příznaky potravinové alergie pocítí až v dospělém věku. A většina z nich trpí zároveň také pylovou alergií.
Potravinová alergie u dospělých bývá jiná než u dětí
Mezi potraviny, které jsou nejčastější příčinou alergické reakce již v dětství, patří vejce, mléko, arašídy, sója a pšenice. U potravinové alergie, která je zároveň spojena s pylovou alergií, tomu však bývá jinak. Pyloví alergici začnou v dospělosti nejčastěji trpět alergií na různé druhy ovoce a zeleniny, na ořechy, ryby a mořské plody. Mezi alergeny z pylu a z potravin často dochází k takzvané zkřížené reaktivitě, což znamená, že příčinou alergické reakce na určitou potravinu je podobnost alergenu v této potravině a alergenu pocházejícího z pylu.
Alergická reakce na potraviny (především ovoce a zeleninu) vyvolaná zkříženou reakcí s pylovými alergeny se obvykle projevuje jako svědění rtů, jazyka a hrdla a někdy také jejich otokem. Ve vážnějších případech se může objevit i kopřivka, astma nebo dokonce anafylaktický šok.
Které druhy pylových a potravinových alergií se často vyskytují společně
Alergie na pyl břízy je jedna z nejčastěji se vyskytujících pylových alergií. Dva hlavní alergeny obsažené v pylu břízy jsou označované jako Bet v 1 a Bet v 2. Zatímco lidé alergičtí na první z nich mívají často alergickou reakci na jablka, hrušky, třešně, lískové i burské oříšky, celer, mrkev, sóju nebo kiwi, druhý z alergenů se často spojuje s potravinovou alergií na jablka, banány, mrkev, celer, třešně, hrušky, lískové ořechy, ananas, rajčata a brambory.
Některé druhy pylových alergií bývají spojené s potravinovou alergií na určité příbuzné druhy ovoce nebo zeleniny. Tak například alergie na pyl ambrózie může být spojena s alergií na čeleď tykvovitých (meloun, cukety, okurka) a alergie na pyl pelyňku zase s potravinovou alergií na členy čeledi miříkovitých (mrkev, celer, petržel, koriandr nebo anýz).
(vek)
Zdroj: Kivity S: Adult-onset food allergy. Isr Med Assoc J. 2012 Jan; 14 (1): 70–2.