9. 9. 2011
Není pochyb o tom, že ve svém boji s alergiemi všeho druhu zatím lidstvo spíše prohrává. Výskyt alergií se neustále zvyšuje, ve vyspělých zemích jimi trpí již asi 20 až 30 % populace. Přitom léčit zatím umíme projevy alergie, ale o jejím vzniku a podstatě toho víme málo. Vědci však již alespoň vytipovali některé "podezřelé" molekuly, které celou kaskádu alergických projevů pomáhají spouštět a proti kterým by se mohla v budoucnu zaměřit léčba alergie. <p>Příroda vybavila člověka celou sadou prostředků, jak se bránit proti mikrobiální invazi zvenčí. Mezi tyto nástroje imunity patří i molekuly zvané cytokiny, které spouštějí a udržují zánětlivou reakci, jež slouží k likvidaci proniknuvších bakterií.</p>
Není pochyb o tom, že ve svém boji s alergiemi všeho druhu zatím lidstvo spíše prohrává. Výskyt alergií se neustále zvyšuje, ve vyspělých zemích jimi trpí již asi 20 až 30 % populace. Přitom léčit zatím umíme projevy alergie, ale o jejím vzniku a podstatě toho víme málo. Vědci však již alespoň vytipovali některé "podezřelé" molekuly, které celou kaskádu alergických projevů pomáhají spouštět a proti kterým by se mohla v budoucnu zaměřit léčba alergie.
Cytokiny nás pomáhají chránit, ale často spíše škodí
Příroda vybavila člověka celou sadou prostředků, jak se bránit proti mikrobiální invazi zvenčí. Mezi tyto nástroje imunity patří i molekuly zvané cytokiny, které spouštějí a udržují zánětlivou reakci, jež slouží k likvidaci proniknuvších bakterií. Anebo také, v horším případě, k vyvolání alergických příznaků – k pramalé radosti člověka samozřejmě. To, jak se buňky lidského těla rozhodnou, že mají začít vyrábět zánětlivé cytokiny, zůstávalo zprvu záhadou a ani dnes není zdaleka všechno jasné. Víme však například, že některé buňky mají na svém povrchu speciální receptory, jakési "radary", kterými dokážou rozpoznat blížící se bakterii. Bohužel, tyto "radary" u některých lidí reagují nejen na bakterie, ale i na látky zcela neškodné. Tito lidé pak trpí alergickými příznaky.
"Úžasné" receptory
Receptorů rozpoznávajících bakterie (nebo i zcela nevinné substance) je celá řada. Mezi ty nejčastější a nejvýkonnější se řadí ty, které jsou označované zkratkou TLR (z anglického toll-like receptor, avšak slůvko "toll" v názvu má svůj původ v nadšeném zvolání německých objevitelů, v jejichž mateřštině znamená mimo jiné i "úžasný").
Protože úkolem TLR receptorů je chránit lidské tělo před útokem mikrobů zvenčí, tyto molekuly jsou usazeny přímo na frontové linii mezi lidským organismem a jeho „nepřátelským“ prostředím: v kůži, ve výstelce dýchacích cest, a dokonce i v povrchové vrstvě oční rohovky. Tam TLR receptory za normálních okolností brání ve vstupu bakteriím, ale také (v horším případě) mohou vyvolávat dobře známé alergické oční projevy: svědění, pálení, slzení a zčervenání očí.
Nedávno vědci prokázali, že TLR receptory v oku dokážou přímo navázat molekuly z rostlinného pylu a tím spustit alergickou reakci. Proč se toto děje pouze u alergických jedinců, zůstává zatím záhadou, přesto TLR receptory a podobné molekuly představují slibný cíl, na který se v budoucnu může zaměřit protialergická léčba.
(vek)
Zdroj: Li D. Q. et al: Short ragweed pollen triggers allergic inflammation through Toll-like receptor 4-dependent thymic stromal lymphopoietin/OX40 ligand/OX40 signaling pathways. J Allergy Clin Immunol. 2011 Aug 5. [Epub ahead of print]
