9. 9. 2011
Pylová alergie je sice jen jedna, ale její projevy se liší tolikrát, kolik je na světě pylových alergiků. Tak jako se lidé od sebe navzájem liší drobnými změnami ve své genetické informaci, tak se od sebe liší i projevy pylové alergie jednotlivých pacientů. <p>Odborníci na celém světě se zajímají o to, jak zděděné geny ovlivňují naši náchylnost k alergiím a jejich výslednou podobu. Během mnohaletého výzkumu již dokázali vytipovat řadu genů, které jsou s alergiemi nějak spojené, ale hledání stále pokračuje. Jak je vlastně možné odhadnout, že nějaký gen by mohl mít význam pro alergology a jejich pacienty, protože se podílí na výsledné podobě alergického onemocnění?
Pylová alergie je sice jen jedna, ale její projevy se liší tolikrát, kolik je na světě pylových alergiků. Tak jako se lidé od sebe navzájem liší drobnými změnami ve své genetické informaci, tak se od sebe liší i projevy pylové alergie jednotlivých pacientů.
Jak změna jednoho nukleotidu ovlivňuje náš život
Odborníci na celém světě se zajímají o to, jak zděděné geny ovlivňují naši náchylnost k alergiím a jejich výslednou podobu. Během mnohaletého výzkumu již dokázali vytipovat řadu genů, které jsou s alergiemi nějak spojené, ale hledání stále pokračuje. Jak je vlastně možné odhadnout, že nějaký gen by mohl mít význam pro alergology a jejich pacienty, protože se podílí na výsledné podobě alergického onemocnění?
Lidské geny jsou složené z částí, kterým se říká nukleotidy a tyto nukleotidy jsou v genu řazené za sebou jako korálky na šňůrce. Nukleotidů máme jen čtyři druhy, a proto samy o sobě nemohou nést příliš bohatou dědičnou informaci. Avšak již dosti bohatou informaci může nést trojice nukleotidů, ve které záleží na jejich přesné sestavě a pořadí. Stačí tedy změna v jediném nukleotidu z trojice a poselství nesené genetickou informací může být náhle zcela jiné.
Honba za alergickými geny
Lidské geny se změnami v jednotlivých nukleotidech od sebe liší celkem často. Vědci pak pátrají po tom, zda se některá varianta genu neobjevuje častěji u lidí s alergií nebo s některou její formou. Pokud ano, mají štěstí: našli možného "viníka", který se již v genetickém nastavení člověka podílí na jeho vyšší náchylnosti k alergiím.
Podobný nález nedávno udělali také maďarští vědci. Zjistili, že dva geny kódující molekuly známé jako PPAR-gama a PPAR-alfa ovlivňují závažnost alergické reakce u pylových alergiků. Pacienti s určitými změnami v těchto genech trpěli vážnějšími projevy alergie, měli vyšší hladinu IgE protilátek v krvi a také horší výsledky spirometrického vyšetření. I když tento nález není pro alergiky nijak bezprostředně užitečný, povede k lepšímu porozumění alergickým onemocněním a jednou možná i k jejich účinnější léčbě.
(vek)
Zdroj: Krasznai M.: Association of PPAR polymorphisms with cytokine levels in allergic rhinitis. Eur Arch Otorhinolaryngol. 2011 Jul 23. [Epub ahead of print]
