#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#
Roztočům se v letních chatách daří překvapivě dobře

Roztočům se v letních chatách daří překvapivě dobře

7. 9. 2008

Prostředí v letních nevytápěných chatách má pro život roztočů řadu nevýhod, jako je nízká teplota a nedostatečný přísun potravy. Výhodou je naopak vysoká vzdušná vlhkost. Pro alergiky přesto mohou letní chaty představovat případné nebezpečí. <p>V létě se lidé vydávají na chaty a chalupy, které jsou často po celou zimu neobydlené. Od přesídlení z měst blíže k čisté přírodě si slibují zlepšení zdravotního stavu i alergií. Postačí nedostatečný přísun potravy pro roztoče omezit jejich výskyt v letních chatách? </p> <p>Tuto otázku řešili Dánští lékaři ve své studii.</p>

Prostředí v letních nevytápěných chatách má pro život roztočů řadu nevýhod, jako je nízká teplota a nedostatečný přísun potravy. Výhodou je naopak vysoká vzdušná vlhkost. Pro alergiky přesto mohou letní chaty představovat případné nebezpečí.

V létě se lidé vydávají na chaty a chalupy, které jsou často po celou zimu neobydlené. Od přesídlení z měst blíže k čisté přírodě si slibují zlepšení zdravotního stavu i alergií. Postačí nedostatečný přísun potravy pro roztoče omezit jejich výskyt v letních chatách?

Tuto otázku řešili Dánští lékaři ve své studii. Zkoumali množství roztočů v prachu z matrací v letních chatách Dánů. Chaty bývají po dobu devíti měsíců neobydlené, průměrná teplota během zimy je tam okolo nuly, ale vzdušná vlhkost nepoklesá pod 60 %. Tyto podmínky by se zdály pro roztoče poměrně nepříznivé.

Ptačí hnízda a byty lidí roztoči milují

Přirozeným prostředím pro oba nejčastější domácí roztoče Dermatophagoides pteronyssinus a Dermatophagoides pharinae jsou totiž hnízda ptáků a savců a lidské příbytky. Jejich ideální potravou jsou šupiny lidské kůže, optimální je pro ně teplota 25˚ C, množí se však i v rozmezí 15–32˚ C a po několik dní tolerují i teplotu okolo nuly. Optimální vzdušná vlhkost je pro ně 60–70 %, vlhkost mimo rozmezí 55–85 % tolerují jen krátce, buď z důvodu vyschnutí, nebo naopak přemnožení plísní. Na rozdíl od domácích roztočů mají jejich skladištní příbuzní – Lepidoglyphus destructor a Acarus siro – raději vlhkost ještě vyšší, až 90 %, při vlhkosti pod 60 % vysychají. Skladištní roztoči obsahují jiné alergeny než roztoči domácí a zkřížená reaktivita je mezi oběma typy jen částečná.

Chatařské matrace plné roztočů

Výsledek zkoumání dánských vědců ukázal, že se roztočům v chatách po většinu roku neobývaných daří více než dobře. V porovnání s trvalými obydlími bylo v prachu z matrací v chatách nalezeno 3x více domácích roztočů a také podstatně více skladištních roztočů. Vysoká vzdušná vlhkost je patrně pro přežití roztočů důležitější než nedostatek potravy a nižší teploty. Pobyt v takovéto letní chatě, a to patrně platí i pro chatové tábory, sruby a ubytovny, tak může pro alergika na roztoče znamenat zhoršení stavu a vyvolat i astmatický záchvat. Před obydlením chaty je tedy nutná důkladná očista a co nejpečlivější odstranění prachu a častá výměna lůžkovin.

Astmatici a roztoči

Roztoči jsou častými vyvolavateli alergie a astmatu u predisponovaných jedinců. Expozice množství nad 100 roztočů/gram prachu výrazně zvyšuje riziko alergizace a rozvoje astmatu. Toto množství také udržuje aktivitu alergických reakcí. Snížení pod tuto hranici naopak poskytuje pacientům výraznou úlevu, což bylo prokázáno při přestěhování pacientů do "bezroztočových" horských obydlí.

(van)

Zdroj: Korsgard a spol. Allergy 2005;60:1200–1203.