28. 7. 2009
Japonští vědci vyvinuli geneticky upravenou rýži, která pomáhá při pylových alergiích. Právě dokončili bezpečnostní test na opicích. Úspěšně. <p>Journal of agricultural and food chemistry informoval v červnu o úspěchu japonských výzkumníků. Máme mít radost, nebo se spíše děsit? <br></p> <p>V Evropě se nad geneticky upravenými rostlinami neustále vznáší mračno pochybností, nedůvěry a odmítání. Jde o hraní si na pánaboha, nebo jen vylepšené šlechtitelství?</p>
Japonští vědci vyvinuli geneticky upravenou rýži, která pomáhá při pylových alergiích. Právě dokončili bezpečnostní test na opicích. Úspěšně.
Journal of agricultural and food chemistry informoval v červnu o úspěchu japonských výzkumníků. Máme mít radost, nebo se spíše děsit? V Evropě se nad geneticky upravenými rostlinami neustále vznáší mračno pochybností, nedůvěry a odmítání. Jde o hraní si na pánaboha, nebo jen vylepšené šlechtitelství? Koneckonců i pšenice, ze které je náš chléb každodenní, už má jen málo společného se svým divokým předkem. Takzvaná 1. generace transgenních rostlin měla pomoci zemědělcům dosáhnout vyšší produkce a třeba tak zmírnit hladovění třetího světa. Rostliny, které pomáhají přímo konzumentovi, spadají již do 2. generace transgenních rostlin.
Úprava genomu: nutnost, nebo zásah proti přírodě?
Díky úpravám genové informace rostlin je možné vypěstovat třeba ořechy, na které lidé jinak na ořechy alergičtí nevyvinou reakci. Dalším krokem vpřed je vývoj rostlin obsahujících léky, či dokonce "jedlých vakcín". Právě sem spadá objev japonských vědců. Jimi produkovaná rýže dokáže omezit reakci z přecitlivělosti na pyl japonského cedru. Ten je běžnou součástí tamní městské zeleně. Alergie na jeho pyl se v Japonsku stává stále závažnějším problémem. Nyní jí trpí až 20 % Japonců.
Jak působí "protialergická" rýže
Upravená rýže obsahuje povrchové struktury imunitních buněk, které reagují právě a jenom s pylem japonského cedru. Jde tedy o specifickou imunoterapii právě této jediné pylové alergie. Účinnost látky byla nejdříve úspěšně ověřena na myších. Nyní se nepřišlo na žádné vedlejší ani nežádoucí účinky u makaků při každodenním podávání této rýže po dobu 26 týdnů.
Nyní nezbývá než počkat na výsledky studií na lidských dobrovolnících a pacientech. Jíst každý den to, co jste zvyklí, a žít bez kýchání, rýmy a pálení v očích… To je přece lákavé, ne?
(ela)
Zdroj: 26-Week Oral Safety Study in Macaques for Transgenic Rice Containing Major Human T-Cell Epitope Peptides from Japanese Cedar Pollen Allergens (pubs.acs.org)
