9. 4. 2008
Reakce na provokační dávku adenosinmonofosfátu podanou na nosní sliznici je považována za citlivý ukazatel závažnosti alergické rýmy.
Reakce na provokační dávku adenosinmonofosfátu podanou na nosní sliznici je považována za citlivý ukazatel závažnosti alergické rýmy. Tato látka se ve sliznicích váže na receptor žírných buněk a způsobuje uvolnění jejich granulí do okolního prostředí. Dochází tak k vyplavení histaminu a dalších zánětlivých působků. Tímto mechanismem je vyprovokována alergická reakce.
Britští autoři sledovali, jak ovlivní měsíční každodenní užívání 200 ug mometazonfuroátu v nosním spreji reakci na jednorázovou intranazální aplikaci 160 ug adenosinmonofosfátu. Dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studie se zúčastnilo 20 pacientů s perzistující alergickou rýmou.
Po provokaci nosní sliznice adenosinmonofosfátem byla sledována nejvyšší průtoková rychlost vzduchu nadechovaného nosem, a také celkové nosní příznaky – rýma, ucpaný nos, svědění a kýchání. Rychlost a příznaky byly hodnoceny okamžitě po provokaci v několikaminutových intervalech až do 60. minuty po podání. Tytéž parametry byly také hodnoceny denně u pacientů doma po dobu 4 týdnů.
Léčba mometazonfuroátem zajistila zmírnění alergické reakce (hodnoceno nejvyšší nosní nádechovou rychlostí) po provokaci adenosinem, placebo nikoliv. Léčení pacienti měli lepší i hodnoty měřené před provokací, a také příznaky zapisované doma byly mírnější v porovnání s pacienty užívajícími placebo.
Mometazonfuroát tak prokázal účinnost i při tlumení provokačního testu, nejen u přirozeně probíhající alergické rýmy. Popisovaný provokační test je další citlivou zkouškou pro zkoumání účinnosti léků, včetně kortikoidů, na alergickou rýmu.
(van)
Zdroj: Barnes ML, a spol. Allergy 2006;61.
