30. 9. 2007
<p>Díky nezadržitelnému růstu počtu alergiků na celém světě je problematice šíření pylů v ovzduší věnováno stále více pozornosti. <p>Po celou pylovou sezonu se v ovzduší objevuje ve značných koncentracích pyl ambrózie, tedy rostliny, jejíž jméno zná snad každý alergik. V současné době již celý rok probíhá na Univerzitě Johna Hopkinse v Baltimoru (stát Maryland, USA) vědecký projekt, který má za úkol zjistit, jak problematická ambrózie roste, jak se rozmnožuje a jak se její pyl šíří vzduchem v závislosti na počasí.
Díky nezadržitelnému růstu počtu alergiků na celém světě je problematice šíření pylů v ovzduší věnováno stále více pozornosti. Po celou pylovou sezonu se v ovzduší objevuje ve značných koncentracích pyl ambrózie, tedy rostliny, jejíž jméno zná snad každý alergik. V současné době již celý rok probíhá na Univerzitě Johna Hopkinse v Baltimoru (stát Maryland, USA) vědecký projekt, který má za úkol zjistit, jak problematická ambrózie roste, jak se rozmnožuje a jak se její pyl šíří vzduchem v závislosti na počasí.
Pod vedením několika školitelů z různých fakult se celého projektu ujali dva doktorandi z katedry geografie a environmentálního inženýrství. Třiadvacetiletý Mike Martin a jeho devětadvacetiletý kolega Marcelo Chamecki se rozhodli na osmnáctiakrovém poli, které je zapleveleno ambrózií, využít nejnovější techniky k vytvoření počítačového modelu chování pylu této rostliny.
Na poli bylo náhodně vybráno 25 stanovišť, přičemž každé z nich měří metr čtvereční a čítá průměrně 90 rostlin ambrózie. K pochopení celého procesu šíření pylových zrn byla na některé samčí rostliny připevněna kamera s objektivem pro snímání makrofotografií. Tato kamera měla za úkol zaznamenat uvolňování pylových zrn ze samčích rostlin a jejich cestu k oplodnění rostlin samičích. Kamera tak zachytila mikroskopické obrázky uvolňujících se shluků pylových zrn, každý shluk jich obsahoval přibližně 500. Mladí vědci byli podle těchto záběrů schopni rekonstruovat rozpad a rozptyl těchto shluků v jednotlivá zrna během jejich cesty vzduchem.
Pro dokumentaci povětrnostních podmínek během výzkumu byla na pole nainstalována šestimetrová meteorologická věž, která po celou dobu zaznamenává intenzitu slunečního záření, teplotu a vlhkost vzduchu, směr větru, jeho rychlost a turbulence. Po přehrání těchto dat do počítače je možno rekonstruovat stav počasí v každém okamžiku trvání celého projektu.
Tato měření jsou rovněž doprovázena sběrem pylových vzorků a mnoha dalšími testy a analýzami. Měření v terénu zabralo dvěma mladým vědcům celé dva týdny. Zpracování získaných dat se věnují již celý rok a jejich činnost ještě není u konce.
Výsledkem pečlivé práce by měly být odpovědi na některé důležité otázky. Například proč je ambrózie tak úspěšným invazním druhem plevelu, který se šíří téměř po celém světě. Kdyby se podařilo pochopit, jak se jí daří přizpůsobovat se různým životním podmínkám, pomohlo by to předpovídat její další chování a šíření v celosvětovém měřítku.
Dalším cílem by mělo být zjištění, jak se pylová zrna šíří větrem ve vztahu k teplotám a větrným turbulencím. Získaná data by měla být použita k vytvoření počítačového modelu, který by byl schopen nasimulovat pohyb pylu ovzduším ve vztahu ke krajině a počasí. Tento program by poté mohl sloužit i k simulaci šíření jiných druhů pylu či ostatních alergenů a mikročástic vzduchem.
Pokud bude práce dvou amerických doktorandů úspěšná, mohla by se stát dalším krůčkem k lepšímu pochopení celého procesu šíření pylových zrn. Tím by se mohly otevřít nové cesty k účinnější prevenci a přesnějšímu předpovídání tendencí vývoje pylových alergií.
(kros)
Zdroj: Johns Hopkins University press release
